Nová kniha vypráví o židovských a romských rodinách za holokaustu
22. 12. 2020
Zkušenosti židovských a romských rodin, které čelily hrůzám holokaustu, se prolínají a do určité míry podobají. O genocidě Romů a Sintů za druhé světové války se toho ví méně než o genocidě Židů. V obou případech ale platí, že stále existují neodkrytá zákoutí minulosti a nové úhly pohledu – například rodinná perspektiva. Zabývá se jí kniha Jewish and Romani Families in the Holocaust and its Aftermath, která nedávno vyšla v americkém nakladatelství Rutgers University Press. Její spolueditorkou je Kateřina Čapková z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Výzkum holokaustu se krátce po válce zaměřoval především na popis a rekonstrukci toho, co se přesně stalo. Definovaly se pojmy, zkoumalo se, kolik lidí zahynulo, postupně vycházelo na světlo, jak fungovaly koncentrační a vyhlazovací tábory a podobně. Například v Německu se výzkumníci soustředili především na zločiny nacismu a vyrovnání se s vlastní vinou. Spíše na oběti nežli pachatele se pak obracela pozornost badatelů v Izraeli, Polsku a později také Spojených státech.
Zhruba od osmdesátých let 20. století se ve Spojených státech a západní Evropě rozvíjí výzkum holokaustu z genderové perspektivy. Převážně badatelky se věnují osudům konkrétních lidí, a to často žen a dětí. V březnu 2017 se v Praze konala velká mezinárodní konference, která tento pohled rozšířila na celou rodinu. Konferenci organizovala Kateřina Čapková z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR spolu s Eliyanou Adlerovou z Pensylvánské státní univerzity a Ruth Leiserowitzovou z Německého historického ústavu ve Varšavě. Některé vybrané příspěvky, které zazněly na tehdejší konferenci, tvoří základ nyní vydané knihy.
Knihu vydalo americké nakladatelství Rutgers University Press.
Rozvody v ghettu
Kniha přináší nové poznatky o každodenním životě v polských židovských ghettech, například o manželství a rozvodech. Jak ve své kapitole popisuje Michal Ungerová z izraelské Ashkelon Academic College, manželství v ghettech se rozváděla zejména na žádost žen a při realizaci pomáhala speciální rabínská komise. Důvodů k rozvodu bylo víc. Podle náboženských zvyklostí by se žena, pokud by nevěděla, co se stalo s jejím mužem, v budoucnu mohla znovu provdat jen s velkými obtížemi. V době hrozících deportací proto páry žádaly rabíny o účelový rozvod s tím, že v případě přežití se znovu nechají sezdat.
Manželství se ale rozpadala rovněž z důvodů, které jsou aktuální i dnes. Páry si prostě přestaly rozumět. V ghettu to nezřídka souviselo se změněnou rolí mužů a žen. Muž, který měl před válkou určité postavení, zaměstnání a roli v rámci rodiny, se ocitl bez prostředků a s malou možností zajistit rodinu. Zatímco žena, dříve v domácnosti, získala možnost přivýdělku úklidem, pomocí v kuchyni nebo ručními pracemi.
Neznámé romské osudy
Dosud málo prozkoumané podrobnosti o osudech romských rodin ve východní Evropě, konkrétně na bělorusko-litevském pomezí, v knize odhaluje Volha Bartashová z Leibnizova ústavu východoevropských studií. V rámci svého terénního etnografického výzkumu hovořila s místními Romy a sesbírala spoustu svědectví. Vyslechla a v knize popsala příběhy o několika zachráněných romských dětech. Píše také o snahách některých romských rodin vystavět pomníčky na místech, kde přišli o život jejich předkové.
O poválečné zkušenosti Romů v letech těsně po válce se ve svých kapitolách rozepisují Anja Reussová z Ústřední rady německých Romů a Sintů a Helena Sadílková, jedna z koordinátorek Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Kniha Jewish and Romani Families in the Holocaust and its Aftermath vyšla v říjnu 2020 v americkém nakladatelství Rutgers University Press. Elektronická podoba knihy byla zařazena do prestižního projektu MUSE, který zprostředkovává klíčové materiály v oboru humanitních studií. Publikace je jedním z výsledků grantového projektu EXPRO Kateřiny Čapkové s názvem Genocida, poválečná migrace a sociální mobilita: provázanost zkušenosti Romů a Židů.
Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: University of Liverpool Library (úvodní foto), Rutgers University Press (obálka knihy)
Přečtěte si také
- Žena nalezla na Kutnohorsku více než 2000 stříbrných mincí z počátku 12. století
- Nositel Akademické prémie Viktor Černý pátrá po genetických stopách člověka
- Vzpomínky každého z nás jsou cenným pramenem, říká historik Vojtěch Kessler
- Výzkum holokaustu obohacují mezioborové pohledy i osobní mikropříběhy
- Český doktorand prozkoumá v Lipsku přesuny našich středověkých hradišť
- Země nikoho. Vychází kniha o uprchlících, které nikde nechtěli přijmout
- Vzniká unikátní databáze svědectví Romů a Sintů o hrůzách holokaustu
- Cennosti z Bánovského pokladu patřily pravděpodobně významné pravěké velmožce
- Archeologové pod Pálavou odkryli hroby langobardské elity ze 6. století
- Depozitáře ukrývají střípky ze životů slavných osobností československých dějin
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.