Strategie AV21
Zahlavi

FOTO: Pracoviště Akademie věd pomáhají v boji s pandemií nemoci covid-19

17. 04. 2020

Krátce po vypuknutí pandemie nemoci covid-19 nabídli vědci a vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR své síly, zkušenosti i materiální a laboratorní vybavení na pomoc v boji proti šíření nového typu koronaviru. Pomáhají například s testováním vzorků, analyzují materiály na výrobu roušek a respirátorů a vyvíjejí diagnostické metody či testovací kity. Přehled činností naleznete na webových stránkách a sociálních sítích pod hashtagem #Veda_proti_covidu.

Vědci z centra BIOCEV ve Vestci nedaleko Prahy pracují v plném tempu. Testují stovky vzorků z pražských nemocnic i domovů pro seniory.

Vědci z centra BIOCEV ve Vestci nedaleko Prahy pracují v plném tempu. Testují stovky vzorků z pražských nemocnic i domovů pro seniory.

Do velkokapacitního testování v centru BIOCEV se přihlásilo přes sto dobrovolníků z řad zaměstnanců. Pomáhají s infekčním i neinfekčním materiálem, izolací a manipulací s RNA, metodou PCR, administrativou a logistikou.

Do velkokapacitního testování v centru BIOCEV se přihlásilo přes sto dobrovolníků z řad zaměstnanců. Pomáhají s infekčním i neinfekčním materiálem, izolací a manipulací s RNA, metodou PCR, administrativou a logistikou.

Ve spolupráci s dalšími institucemi zavedl tým vědců z centra BIOCEV metody, které umožňují spolehlivou detekci viru SARS-CoV-2.

Ve spolupráci s dalšími institucemi zavedl tým vědců z centra BIOCEV metody, které umožňují spolehlivou detekci viru SARS-CoV-2.

„Zjišťování přítomnosti viru zahrnuje dvě fáze. Z pacientských vzorků nejprve získáváme genetickou informaci viru, nukleovou kyselinu – RNA. Dalším krokem je hledání a namnožení určitých sekvencí genomu viru, které jsou specifické pouze pro SARS-CoV-2 a nenacházejí se v jiných virech či v lidském organismu. Pomocí této metody umíme tyto sekvence zachytit,“ vysvětluje Ruth Tachezy, hlavní koordinátorka testování v BIOCEV.

„Zjišťování přítomnosti viru zahrnuje dvě fáze. Z pacientských vzorků nejprve získáváme genetickou informaci viru, nukleovou kyselinu – RNA. Dalším krokem je hledání a namnožení určitých sekvencí genomu viru, které jsou specifické pouze pro SARS-CoV-2 a nenacházejí se v jiných virech či v lidském organismu. Pomocí této metody umíme tyto sekvence zachytit,“ vysvětluje Ruth Tachezy, hlavní koordinátorka testování v BIOCEV.

Pracovníci BIOCEV jsou náležitě vyškoleni a mají dlouhodobé zkušenosti v oblasti manuální izolace vzorků, detekce i obsluhy nejmodernějšího přístrojového vybavení.

Pracovníci BIOCEV jsou náležitě vyškoleni a mají dlouhodobé zkušenosti v oblasti manuální izolace vzorků, detekce i obsluhy nejmodernějšího přístrojového vybavení.

Dalším pracovištěm, které získalo povolení k testování vzorků na přítomnost koronaviru, je Ústav molekulární genetiky AV ČR v pražské Krči. V budově „V“ (nazývané také kůlna) se během dvou týdnů přeměnilo několik laboratoří na BSL2+ laboratoře, kde lze provádět covid-19 testování.

Dalším pracovištěm, které získalo povolení k testování vzorků na přítomnost koronaviru, je Ústav molekulární genetiky AV ČR v pražské Krči. V budově „V“ (nazývané také kůlna) se během dvou týdnů přeměnilo několik laboratoří na BSL2+ laboratoře, kde lze provádět covid-19 testování.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR dokážou s pomocí robotické stanice otestovat až tisíc vzorků denně. V některých dnech však zůstává značná část kapacit nevyužita. Chybí totiž vzorky k testování. Slabinou systému jsou odběrová centra, nedostatečná koordinace ze strany státu a náročná administrativa.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR dokážou s pomocí robotické stanice otestovat až tisíc vzorků denně. V některých dnech však zůstává značná část kapacit nevyužita. Chybí totiž vzorky k testování. Slabinou systému jsou odběrová centra, nedostatečná koordinace ze strany státu a náročná administrativa.

Dříve než se vstoupí do BSL2+ místnosti, kde se odehrává první manipulace se vzorky, je nutné dodržet ochranný dress code: ochranný štít, respirátor, dvě vrstvy ochranného pláště, rukavice… a k tomu pevné nervy.

Dříve než se vstoupí do BSL2+ místnosti, kde se odehrává první manipulace se vzorky, je nutné dodržet ochranný dress code: ochranný štít, respirátor, dvě vrstvy ochranného pláště, rukavice… a k tomu pevné nervy.

Na další zpracování vzorků lze odložit některé z ochranných pomůcek. Postačí rouška, rukavice a jeden plášť. Detekce koronaviru pomocí kvantitativní PCR může začít.

Na další zpracování vzorků lze odložit některé z ochranných pomůcek. Postačí rouška, rukavice a jeden plášť. Detekce koronaviru pomocí kvantitativní PCR může začít.

Jedna várka vzorků je hotova. BSL2+ se sterilizuje pomocí UV světla a připravuje se na další.

Jedna várka vzorků je hotova. BSL2+ se sterilizuje pomocí UV světla a připravuje se na další.

Pracovníci z pražského Ústavu chemických procesů AV ČR se také zabývají testováním – nikoli však vzorků na přítomnost koronaviru, ale ochranných pomůcek a roušek.

Pracovníci z pražského Ústavu chemických procesů AV ČR se také zabývají testováním – nikoli však vzorků na přítomnost koronaviru, ale ochranných pomůcek a roušek.

Měření účinnosti materiálů vůči průniku koronaviru SARS-CoV-2 se věnuje tým Vladimíra Ždímala z Ústavu chemických procesů AV ČR.

Měření účinnosti materiálů vůči průniku koronaviru SARS-CoV-2 se věnuje tým Vladimíra Ždímala z Ústavu chemických procesů AV ČR.

V České republice není žádné jiné pracoviště, které by se testování materiálů mohlo věnovat. Putují sem tedy nejen roušky, ale i komerční respirátory či nové materiály vyráběné například technikou elektrostatického zvlákňování z Technické univerzity v Liberci.

V České republice není žádné jiné pracoviště, které by se testování materiálů mohlo věnovat. Putují sem tedy nejen roušky, ale i komerční respirátory či nové materiály vyráběné například technikou elektrostatického zvlákňování z Technické univerzity v Liberci.

„Testujeme i roušky vyrobené doma. Tedy z materiálů, které lidé našli ve své domácnosti – šátky, šály, bavlněná trička, kapesníky a podobně,“ říká Vladimír Ždímal.

„Testujeme i roušky vyrobené doma. Tedy z materiálů, které lidé našli ve své domácnosti – šátky, šály, bavlněná trička, kapesníky a podobně,“ říká Vladimír Ždímal.

Podle Vladimíra Ždímala jsou kapénky, které při mluvení, kašlání či kýchání vylétávají z našich úst a nosu, jsou tak velké, že se velmi pravděpodobně všechny zachytí i na „primitivní“ podomácku vyrobené roušce. Noste roušku, má to smysl.

Podle Vladimíra Ždímala jsou kapénky, které při mluvení, kašlání či kýchání vylétávají z našich úst a nosu, jsou tak velké, že se velmi pravděpodobně všechny zachytí i na „primitivní“ podomácku vyrobené roušce. Noste roušku, má to smysl.

S bojem proti koronaviru je spojován především Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, a to z několika důvodů. Hlavní koordinátor akademického testování Jan Konvalinka působí právě na tomto pracovišti. Kromě toho byl tento ústav domovským pracovištěm významného chemika Antonína Holého, na jehož odkaz navazuje i lék Remdesivir.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s dalšími vědeckými a zdravotnickými institucemi vyvinul nové kity pro izolaci virové RNA, které umožní zajištění a rozšíření diagnostiky onemocnění covid-19 v situaci, kdy komerční kity nejsou dostupné.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR připravují sety pro řádově tisíce použití a postupně je distribuují na vyzkoušení do nemocnic a laboratoří, které je nejvíce postrádají.

Do boje s pandemií se zapojila i další pracoviště Akademie věd ČR. Přehledný souhrn činností naleznete na webových stránkách a na sociálních sítích pod hashtagem #Veda_proti_covidu.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Kryštof Štafl, Ústav molekulární genetiky AV ČR, a Tomáš Belloň, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

O nás
Věda a výzkum
Veřejnost
Média
Rychlé odkazy
Národní 3, 117 20 Praha 1, Tel.: +420 221 403 111, E-mail: info@cas.cz
Část obsahu šířena pod licencí Creative commons
© Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.