FOTO: Pracoviště Akademie věd pomáhají v boji s pandemií nemoci covid-19

17. 04. 2020

Krátce po vypuknutí pandemie nemoci covid-19 nabídli vědci a vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR své síly, zkušenosti i materiální a laboratorní vybavení na pomoc v boji proti šíření nového typu koronaviru. Pomáhají například s testováním vzorků, analyzují materiály na výrobu roušek a respirátorů a vyvíjejí diagnostické metody či testovací kity. Přehled činností naleznete na webových stránkách a sociálních sítích pod hashtagem #Veda_proti_covidu.

Vědci z centra BIOCEV ve Vestci nedaleko Prahy pracují v plném tempu. Testují stovky vzorků z pražských nemocnic i domovů pro seniory.

Do velkokapacitního testování v centru BIOCEV se přihlásilo přes sto dobrovolníků z řad zaměstnanců. Pomáhají s infekčním i neinfekčním materiálem, izolací a manipulací s RNA, metodou PCR, administrativou a logistikou.

Ve spolupráci s dalšími institucemi zavedl tým vědců z centra BIOCEV metody, které umožňují spolehlivou detekci viru SARS-CoV-2.

„Zjišťování přítomnosti viru zahrnuje dvě fáze. Z pacientských vzorků nejprve získáváme genetickou informaci viru, nukleovou kyselinu – RNA. Dalším krokem je hledání a namnožení určitých sekvencí genomu viru, které jsou specifické pouze pro SARS-CoV-2 a nenacházejí se v jiných virech či v lidském organismu. Pomocí této metody umíme tyto sekvence zachytit,“ vysvětluje Ruth Tachezy, hlavní koordinátorka testování v BIOCEV.

Pracovníci BIOCEV jsou náležitě vyškoleni a mají dlouhodobé zkušenosti v oblasti manuální izolace vzorků, detekce i obsluhy nejmodernějšího přístrojového vybavení.

Dalším pracovištěm, které získalo povolení k testování vzorků na přítomnost koronaviru, je Ústav molekulární genetiky AV ČR v pražské Krči. V budově „V“ (nazývané také kůlna) se během dvou týdnů přeměnilo několik laboratoří na BSL2+ laboratoře, kde lze provádět covid-19 testování.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR dokážou s pomocí robotické stanice otestovat až tisíc vzorků denně. V některých dnech však zůstává značná část kapacit nevyužita. Chybí totiž vzorky k testování. Slabinou systému jsou odběrová centra, nedostatečná koordinace ze strany státu a náročná administrativa.

Dříve než se vstoupí do BSL2+ místnosti, kde se odehrává první manipulace se vzorky, je nutné dodržet ochranný dress code: ochranný štít, respirátor, dvě vrstvy ochranného pláště, rukavice… a k tomu pevné nervy.

Na další zpracování vzorků lze odložit některé z ochranných pomůcek. Postačí rouška, rukavice a jeden plášť. Detekce koronaviru pomocí kvantitativní PCR může začít.

Jedna várka vzorků je hotova. BSL2+ se sterilizuje pomocí UV světla a připravuje se na další.

Pracovníci z pražského Ústavu chemických procesů AV ČR se také zabývají testováním – nikoli však vzorků na přítomnost koronaviru, ale ochranných pomůcek a roušek.

Měření účinnosti materiálů vůči průniku koronaviru SARS-CoV-2 se věnuje tým Vladimíra Ždímala z Ústavu chemických procesů AV ČR.

V České republice není žádné jiné pracoviště, které by se testování materiálů mohlo věnovat. Putují sem tedy nejen roušky, ale i komerční respirátory či nové materiály vyráběné například technikou elektrostatického zvlákňování z Technické univerzity v Liberci.

„Testujeme i roušky vyrobené doma. Tedy z materiálů, které lidé našli ve své domácnosti – šátky, šály, bavlněná trička, kapesníky a podobně,“ říká Vladimír Ždímal.

Podle Vladimíra Ždímala jsou kapénky, které při mluvení, kašlání či kýchání vylétávají z našich úst a nosu, jsou tak velké, že se velmi pravděpodobně všechny zachytí i na „primitivní“ podomácku vyrobené roušce. Noste roušku, má to smysl.

S bojem proti koronaviru je spojován především Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, a to z několika důvodů. Hlavní koordinátor akademického testování Jan Konvalinka působí právě na tomto pracovišti. Kromě toho byl tento ústav domovským pracovištěm významného chemika Antonína Holého, na jehož odkaz navazuje i lék Remdesivir.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s dalšími vědeckými a zdravotnickými institucemi vyvinul nové kity pro izolaci virové RNA, které umožní zajištění a rozšíření diagnostiky onemocnění covid-19 v situaci, kdy komerční kity nejsou dostupné.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR připravují sety pro řádově tisíce použití a postupně je distribuují na vyzkoušení do nemocnic a laboratoří, které je nejvíce postrádají.

Do boje s pandemií se zapojila i další pracoviště Akademie věd ČR. Přehledný souhrn činností naleznete na webových stránkách a na sociálních sítích pod hashtagem #Veda_proti_covidu.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Kryštof Štafl, Ústav molekulární genetiky AV ČR, a Tomáš Belloň, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

FOTO: Pracoviště Akademie věd pomáhají v boji s pandemií nemoci covid-19

Vědci z centra BIOCEV ve Vestci nedaleko Prahy pracují v plném tempu. Testují stovky vzorků z pražských nemocnic i domovů pro seniory.

Do velkokapacitního testování v centru BIOCEV se přihlásilo přes sto dobrovolníků z řad zaměstnanců. Pomáhají s infekčním i neinfekčním materiálem, izolací a manipulací s RNA, metodou PCR, administrativou a logistikou.

Ve spolupráci s dalšími institucemi zavedl tým vědců z centra BIOCEV metody, které umožňují spolehlivou detekci viru SARS-CoV-2.

Pracovníci BIOCEV jsou náležitě vyškoleni a mají dlouhodobé zkušenosti v oblasti manuální izolace vzorků, detekce i obsluhy nejmodernějšího přístrojového vybavení.

Dříve než se vstoupí do BSL2+ místnosti, kde se odehrává první manipulace se vzorky, je nutné dodržet ochranný dress code: ochranný štít, respirátor, dvě vrstvy ochranného pláště, rukavice… a k tomu pevné nervy.

Na další zpracování vzorků lze odložit některé z ochranných pomůcek. Postačí rouška, rukavice a jeden plášť. Detekce koronaviru pomocí kvantitativní PCR může začít.

Jedna várka vzorků je hotova. BSL2+ se sterilizuje pomocí UV světla a připravuje se na další.

Pracovníci z pražského Ústavu chemických procesů AV ČR se také zabývají testováním – nikoli však vzorků na přítomnost koronaviru, ale ochranných pomůcek a roušek.

Měření účinnosti materiálů vůči průniku koronaviru SARS-CoV-2 se věnuje tým Vladimíra Ždímala z Ústavu chemických procesů AV ČR.

V České republice není žádné jiné pracoviště, které by se testování materiálů mohlo věnovat. Putují sem tedy nejen roušky, ale i komerční respirátory či nové materiály vyráběné například technikou elektrostatického zvlákňování z Technické univerzity v Liberci.

„Testujeme i roušky vyrobené doma. Tedy z materiálů, které lidé našli ve své domácnosti – šátky, šály, bavlněná trička, kapesníky a podobně,“ říká Vladimír Ždímal.

Podle Vladimíra Ždímala jsou kapénky, které při mluvení, kašlání či kýchání vylétávají z našich úst a nosu, jsou tak velké, že se velmi pravděpodobně všechny zachytí i na „primitivní“ podomácku vyrobené roušce. Noste roušku, má to smysl.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s dalšími vědeckými a zdravotnickými institucemi vyvinul nové kity pro izolaci virové RNA, které umožní zajištění a rozšíření diagnostiky onemocnění covid-19 v situaci, kdy komerční kity nejsou dostupné.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR připravují sety pro řádově tisíce použití a postupně je distribuují na vyzkoušení do nemocnic a laboratoří, které je nejvíce postrádají.

Do boje s pandemií se zapojila i další pracoviště Akademie věd ČR. Přehledný souhrn činností naleznete na webových stránkách a na sociálních sítích pod hashtagem #Veda_proti_covidu.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Kryštof Štafl, Ústav molekulární genetiky AV ČR, a Tomáš Belloň, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Newsletter