Zahlavi

PŘEHLEDNĚ: Jak Akademie věd ČR pomáhá v boji proti koronavirové nákaze

29. 05. 2020

Vědci a vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR pomáhají s testováním vzorků na nový typ koronaviru, vyvíjejí diagnostické metody a analyzují materiály na výrobu roušek a respirátorů. Všechny aktuality týkající se pomoci Akademie věd ČR v boji proti nákaze najdete na sociálních sítích pod hashtagem #Veda_proti_covidu a také v následujícím přehledu, který pravidelně aktualizujeme. 

29. 5. 2020 – Vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR vyvinuli ve spolupráci s firmou MemBrain nový typ přístroje na podporu dýchání (oxygenerátoru). Od komerčně nabízených typů se liší použitou separační technologíí – polymerní membránou, která je schopna obohatit přiváděný vzduch na 45 % kyslíku. Oxygenerátor by mohl pomoci pacientům s nemocí covid-19. Klíčovým prvkem vyvinutého zařízení je membránový modul na bázi dutých vláken, do kterého přivádí stlačený vzduch připojený kompresor.

„Dutovlákenná membrána dokáže propouštět kyslík, který je přiveden dovnitř vlákna až osmkrát rychleji než dusík, který je hlavní složkou vzduchu, a tím dochází k obohacení kyslíkem vně vlákna,“ popisuje princip fungování polymerní membrány autor nápadu Jan Žitka z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Zásadní výhodou je také schopnost membrány zachytit viry, bakterie či pyl a tím zajistit vysokou čistotu přiváděného obohaceného vzduchu.

Více informací o projektu včetně nákresu a fotografie najdete na webu Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Tým se s oxygenerátorem zapojil do hackathonu Hack the Crisis, který pořádají státní agentura CzechInvest a ministerstvo průmyslu a obchodu s dalšími partnery. Má za cíl vybrat a podpořit nejlepší výzkumné projekty pro boj s koronavirem. 

19. 5. 2020 – Think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR uspořádal online vědecké sympozium Iniciativy Model antiCOVID19 na téma Změny chování české populace v době covid-19 a jejich reflexe v epidemiologických modelech.

 

14. 5. 2020 – Podívejte se na debatu Café Evropa na téma Česká věda v boji s koronavirem s předsedkyní AV ČR Evou Zažímalovou a prorektorem pro vědeckou činnost UK a koordinátorem akademického výzkumu koronaviru v ČR Janem Konvalinkou (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR).

11. 5. 2020 – Praktický soubor smluvních vzorů vztahujících se k typickým situacím spolupráce výzkumných pracovišť s aplikační sférou aktuálně připravilo Centrum transferu technologií AV ČR (CETTAV). Smluvní vzory zohledňují specifika současné situace v souvislosti s epidemií nemoci covid-19. Všechny dokumenty najdete na stránkách CETTAV.

11. 5. 2020 – Biologické centrum AV ČR spouští ostrý provoz v nové laboratoři, uzpůsobené pro testování vzorků na přítomnost koronaviru. Dosavadní testovací kapacita Biologického centra AV ČR, která funguje již od 23. března a činí sto analýz denně, se teď zvýší na 150 testů denně. V případě potřeby bude poté možné testovat až 200 vzorků denně. V nově vybavené laboratoři pracují rostlinní virologové ve dvou týmech s celkem osmi lidmi. Vzorky od pacientů dostávají českobudějovičtí vědci z nemocnic Jihočeského kraje a Vysočiny. Více o aktivitách Biologického centra AV ČR zde.

8. 5. 2020 – Nerovnosti ve vzdělávání byly v Česku již před epidemií jedny z nejvyšších v Evropě a nenadálý přechod na výuku na dálku této skutečnosti nepomáhá, píšou vědci z think tank IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Více informací naleznete v textu Miroslavy Federičové a Václava Korbela Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání.

22. 4. 2020 –  Modely k porovnání dopadů různých rozvolňovacích opatření představila skupina vědců sdružená v Iniciativě Model antiCOVID-19, kterou zastřešuje think tank IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Na vývoji tří modelů pracuje 29 vědců a vědkyň z 20 tuzemských i zahraničních pracovišť. Výsledky dosavadní práce představili na tiskové konferenci koordinátor Iniciativy René Levínský (CERGE-EI), Pavel Hroboň (Advanced Health Care Management Institute) a Jan Smyčka (Centrum pro teoretická studia Univerzity Karlovy). Z dalších pracovišť AV ČR se práce týmu účastnili odborníci z Ústavu informatiky, Ústavu teorie informace a automatizace a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

21. 4. 2020 – Sociologický ústav AV ČR si požádal o rozšíření projektu Technologické agentury ČR Kumulativní efekty sociálního znevýhodnění na zdraví a kvalitu života. Cílem je propojit informace o zdravotním stavu obyvatelstva, které ústav zpracovává již několik let, s aktuálními ukazateli promořenosti covid-19. Více informací na webu Sociologického ústavu AV ČR.

20. 4. 2020 – Nejen biologické, fyzikální a chemické obory, ale také společenské vědy se v současné době intenzivně věnují řešení koronavirové krize. Časopis pro mezioborová zkoumání vědy Teorie vědy/Theory of Science zveřejnil výzvu k reflexi aktuální situace a jejího budoucího vývoje. Autorem výzvy i prvního textu je Jan Maršálek z Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti Filosofického ústavu AV ČR. Text: Experimenty a jejich replikace: křehká identita SARS-CoV-2

17. 4. 2020 – Fyzikální ústav AV ČR zahajuje s českými firmami výrobu ochranných masek. Místo desítek minut, jen desítky sekund – tolik času zabere v porovnání s prozatímní produkcí na 3D tiskárnách výroba klíčových dílů nových polomasek RP95-M určených pro nejvyšší stupeň ochrany, které vycházejí z původního modelu vyvinutého na ČVUT. Sériovou produkci těchto kvalitnějších a zároveň levnějších modelů spouští společnost CARDAM, dceřiná společnost Fyzikálního ústavu AV ČR, firmy Beneš a Lát a České zbrojovky. Týdně jich vyrobí 50 000 kusů. Více na webu a v tiskové zprávě.

16. 4. 2020 – Virologové z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích zařadili nový koronavirus SARS-CoV-2 do své virové sbírky a zaměří se na jeho detailnější výzkum. Chystají několik vědeckých projektů, které by mohly pomoci v boji s pandemií nemoci covid-19. „Na konci března jsme získali povolení pro nakládání s koronavirem od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, které nám umožňuje pracovat s živým virem a studovat jeho biologické vlastnosti a chování v buňkách. Takové povolení máme pro celou řadu dalších vysoce rizikových virů, jako jsou například viry vztekliny, žluté zimnice, Dengue nebo japonské encefalitidy,“ říká ředitel Biologického centra AV ČR a virolog Libor Grubhoffer. Více na webu BC AV ČR. Biologické centrum AV ČR se nadále věnuje také testování vzorků na přítomnost koronaviru. Za necelé čtyři týdny jich vyšetřili celkem 869, přičemž 28 bylo pozitivních.  

Vědci i techničtí zaměstnanci Ústavu přístrojové techniky AV ČR (ÚPT) napříč několika odděleními se zapojili do projektu výroby tištěných dílů pro ochranné pomůcky - obličejové štíty Průša v rámci iniciativy a výzvy pomoci pro JIC – FabLab, jenž slouží jako kompletační a distribuční centrum. Kromě projektu FabLabu Ústav přístrojové techniky AV ČR distribuoval ochranné štíty napřímo do zařízení jako jsou např. Nemocnice Na Homolce, která tou dobou měla zoufalý nedostatek ochranných pomůcek pro běžné zaměstnance, dále praktickým lékařům, pediatrům, dentistům, pracovníkům ze sociálních služeb atd. Aktuální informace dále na webu ÚPT.

15. 4. 2020 – V zemích, kde se koronavirus nekontrolovaně rozšířil na velké části populace, čelí zdravotníci vážným etickým výzvám. Musejí se rozhodovat, které pacienty ještě zachrání, a u kterých už by zvýšená péče byla na úkor ostatních. Na tyto a podobné otázky se v článcích na novém webu Etika epidemie zaměřují odborníci z Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice (pracoviště složené z vědců z Ústavu informatiky AV ČR, Ústavu státu a práva AV ČR, Filosofického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK). 

14. 4. 2020 – Nový webový rozcestník zpřehledňuje orientaci v domácích i zahraničních dotačních výzvách a nástrojích, které nabízejí finanční podporu pro výzkumné instituce a inovativní podniky v boji s novým koronavirem a nemocí covid-19. Rozcestník připravili odborníci z Centra transferu technologií AV ČR.   

8. 4. 2020 – Ekonomové z platformy IDEA CERGE-EI (společné pracoviště AV ČR a UK) se zapojili do výzkumného projektu společnosti PAQ Research nazvaného Život během pandemie. První dílčí studie z projektu: Ekonomické problémy domácností a distanční vzdělávání (Daniel Prokop, Lucie Hrubá, Michal Kunc)

6. 4. 2020 – Týden od schválení velkokapacitních testů pracují vědci z centra BIOCEV (ve středočeském Vestci) v plném tempu. Čtyři týmy jsou v provozu denně, včetně víkendů. Do Vestce míří vzorky z pražských nemocnic i domovů s pečovatelskou službou. Biotechnologické a biomedicínské centrum AV ČR a UK nabízí testovací služby i dalším institucím. Více informací v tiskové zprávě na našem webu.

5. 4. 2020 – Také Biofyzikální ústav AV ČR získal od Státního zdravotního ústavu (SZÚ) oprávnění testovat vzorky na koronavirus metodou qPCR.

2. 4. 2020 – Akademie věd ČR spustila webový portál na pomoc diagnostickým laboratořím, které testují vzorky na přítomnost koronaviru. Laboratoře propojuje s dobrovolníky – vysokoškolskými studenty biologických oborů či výzkumníky, kteří nabízejí pomoc v boji proti pandemii covid-19. Více v samostatném článku na našem webu.

1. 4. 2020 – Pracoviště ústavů Akademie věd ČR (a univerzit) jsou připravené testovat tisíce vzorků denně. Čelí přitom ale několika překážkám, jednou z nich je nedostatek komerčních testovacích kitů. Ty jsou potřebné k izolování virové RNA ze vzorků. „Tým Pavla Šáchy z mého oddělení na UOCHB AV ČR s Frantou Sedlákem a Robinem Kryštůfkem (a za pomoci spousty dalších) během neuvěřitelného úsilí posledních dvou týdnů vyvinuli originání metodu izolace virové RNA ze vzorků odebraných pacientům," píše na svém facebookovém účtu koordinátor akademického testování Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

2020_04_08_testovani
Vědec v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

1. 4. 2020 – Oddělení elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR nabízí možnost bezplatné analýzy nanomateriálů, které se jeví perspektivní pro zmírnění šíření nákazy – Covid-19 (materiály pro výrobu roušek, filtrů a dalších).

31. 3. 2020 – V Nemocnici Na Bulovce instalovali vědci robota pro usnadnění testování vzorků na Covid-19 (říkají mu s nadsázkou robot Pipeťák). Stroj sestává z univerzálního robotického manipulátoru, přesné pumpy schopné nahradit ruční pipetování a přesné vestavné laboratorní váhy ověřující po pipetování každého vzorku, zda bylo přeneseno očekávané množství tekutiny. Přístroj vyvinuli výzkumníci z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT) a Ústavu jaderné fyziky AV ČR z Řeže u Prahy. Více informací na webu Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

30. 3. 2020 – Ústav státu a práva AV ČR vydal dokument Etická a právní východiska pro tvorbu doporučení k rozhodování o alokaci vzácných zdrojů při poskytování zdravotních služeb v rámci pandemie Covid-19. Soubor v PDF je na stránkách ÚSP.

27. 3. 2020 – Jednou z klíčových aktivit, které můžou v současné době velmi pomoci, je výzkum a vývoj jednodušších a efektivních metod, které umožní dramatické zrychlení testování vzorků. Vědci a vědkyně z akademických pracovišť na něm intenzivně pracují, mnohdy ve svém volném čase a bez nároku na odměnu. To by se mělo nyní změnit. Společnost IOCB Tech, dceřiná firma Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, zaměřující se na transfer technologií, darovala sedm milionů korun na výzkum a vývoj nových diagnostických testů pro onemocnění COVID-19. Pět milionů korun směřuje týmům Ruth Tachezy a Ivana Hirsche z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, dva miliony korun pak týmu Petra Bartůňka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Více informací v tiskové zprávě

 

26. 3. 2020 – Státní zdravotní úřad ve čtvrtek 26. března povolil velkokapacitní testování mezinárodnímu vědeckému týmu z centra BIOCEV, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Ten bude schopný testovat stovky vzorků denně. „Naši pracovníci jsou náležitě vyškoleni a mají dlouhodobé zkušenosti v oblasti manuální izolace vzorků, detekce i obsluhy nejmodernějšího přístrojového vybavení,“ říká Ruth Tachezy, hlavní koordinátorka testů v centru BIOCEV.

25. 3. 2020 – Ve středu 25. března dostal povolení k testování vzorků na koronavirus také Ústav molekulární genetiky AV ČR v Krči. Vědci s pomocí tamní robotické stanice dokážou otestovat až tisíc vzorků denně. Na svém Twitteru ústav připomněl, že vzorky jim budou dodávat zdravotnická zařízení a vyzval veřejnost, aby do vědeckého ústavu nechodila.

V minulých dnech získali povolení k analýzám vzorků také vědci v Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích a také Centrum ALGATECH, třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR (bude testovat odebrané stěry z Nemocnice Jindřichův Hradec).

Akademie věd ČR se podílí rovněž na mezinárodním projektu vývoje nového testu onemocnění COVID-19. Informovala o tom dnes předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová na Twitteru

Nejen biologové a chemici, ale i ekonomové

Speciální projekt IDEA anti COVID-19 spustili ekonomové z pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR, konkrétně z think-tanku IDEA při CERGE-EI. V první fázi boje proti koronaviru pomáhali vládě a lidem lékaři, zdravotní sestry a epidemiologové, nyní přichází čas i pro nás - ekonomy. Chceme využít naše znalosti k tomu, aby co nejméně lidí přišlo o práci, aby se lidé netopili v dluzích, aby zkrachovalo co nejméně firem, aby se ekonomika po krizi co nejdříve navrátila k normálnímu chodu,uvádí Daniel Münich, výkonný ředitel think tanku IDEA.

Prvním příspěvkem je text Filipa Matějky: Ekonomický šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit, a pak ji znovu probudit, který si klade otázky, zda dokážeme už nyní odhadnout závažnost dopadů koronaviru a jaké hlavní kroky podniknout v následujících dnech.

Jsme na jedné lodi, říká předsedkyně AV ČR

„Akademie věd je na jedné lodi se všemi – a intenzivně se věnujeme tomu, co by mohlo pomoci. Molekulárněbiologicky zaměřené ústavy nabídly své znalosti a možnosti velkokapacitního testování na SARS-CoV-2. Naše ústavy také nabídly své zásoby ochranných pomůcek nemocnicím. Společnými silami situaci zvládneme,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Odborníci z Ústavu chemických procesů AV ČR testují materiály k výrobě ochranných pomůcek proti šíření virů. Používají k tomu speciální aparaturu, vyvinutou původně k ověřování filtrů pro kvalitu ovzduší. Analýza materiálů vychází z unikátní metody, kterou vědci úspěšně publikovali před několika lety v oborových časopisech. Dokázali tehdy, že je možné zcela konkrétně určovat, jak jsou různé materiály schopné zachycovat aerosolové částice o velikostech 20 až 400 nanometrů.

„Velikost viru, který způsobuje nemoc COVID-19, je zhruba 80 až 150 nanometrů, podle toho, jak moc je virus obalen dalšími látkami po vypaření vody z kapénky,“ říká Vladimír Ždímal, vedoucí oddělení chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů AV ČR. „Když připravíme částice o stejné velikosti, jako má virus, můžeme určit, zda ho materiál dokáže zachytit,“ dodává Vladimír Ždímal. Vědci také aktuálně spolupracují s ČVUT a Technickou univerzitou v Liberci, které společně vyvíjejí novou generaci respirátorů české výroby.

Léky proti virům

Léčebné látky proti virovým nákazám dlouhodobě vyvíjejí vědci a vědkyně v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, na pracovišti, kde působil známý vědec Antonín Holý. Jeden z jeho žáků, biochemik Tomáš Cihlář je viceprezidentem pro virologii v americké společnosti Gilead Sciences, kde vznikl lék Remdesivir, současná naděje proti nemoci COVID-19.

 

Akademie pomůže s testováním populace

Už v předešlých dnech Akademie věd ČR informovala, že bude úzce spolupracovat na testování populace. „Jedním z nejdůležitějších opatření, jak zvládnout krizi způsobenou šířením nového koronaviru SARS-CoV-2, je zajistit dostatečné testování populace,“ upozorňuje Petr Dráber, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Pomoc s testováním koordinuje Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Úzkou součinnost při testování vzorků nabídly také Biologické centrum AV ČR, sídlící v Českých Budějovicích, a Biofyzikální ústav AV ČR v Brně. Fyziologický ústav AV ČR zapůjčil síti klinických laboratoří Spadia přístroj pro analýzu vzorků pomocí kvantitativní PCR. 

Školáci se doma zabaví vědou

Velkou pomocí jsou v současné situaci také spontánní aktivity popularizátorů Akademie věd ČR pro děti, rodiče a fanoušky vědy. Jedny z prvních nápadů přišly od vědců a vědkyň z Geofyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Na svém Facebooku (a webu) zveřejnili tipy na výrobu 3D modelu sopky, resp. na jednoduché biologicko-chemické pokusy. Postupně se přidává většina z více než padesátky pracovišť Akademie věd ČR po celé republice, včetně Ústavu pro českou literaturu AV ČR (publikace ke stažení, online přednášky, výstavy a výukové materiály), Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského (chemická audiopohádka, pokusy pro děti), Ústavu pro jazyk český AV ČR (jazykové kvízy a online diktáty) a mnoha dalších. Činní jsou také psychologové, a to jak na sociálních sítích, tak v médiích, která odborníky z Psychologického ústavu AV ČR oslovují.

Pokusy na doma, streamované přednášky, záznamy starších přednášek i tipy na zajímavé online čtení sdružuje nový web Věda na doma.cz a sociální sítě AV ČR pod hashtagem #Veda_na_doma.

Aktuální informace na #Veda_proti_covidu a #Veda_na_doma.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR, Tomáš Belloň, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce