Architekt a fotografie. Josefa Schulze ukáže nová výstava ve Window Gallery
09. 04. 2024
Ústav dějin umění Akademie věd ČR (ÚDU AV ČR) dnes otevírá výstavu fotografií ve Window Gallery, netradiční galerii ve výlohách knihovny ústavu. Výstava představí téměř neznámou fotografickou tvorbu architekta Josefa Schulze.
„Architekt Josef Schulz je většině veřejnosti znám hlavně jako autor návrhu stavby Národního muzea, spoluautor Rudolfina či autor rekonstrukce požárem poničené budovy Národního divadla. Málokdo ví, že vedle architektonické a pedagogické praxe byla důležitou kapitolou jeho celoživotních zájmů také fotografie,“ říká autorka výstavy Petra Trnková z ÚDU AV ČR.
Cílem výstavy je představit Josefa Schulze coby zdatného fotoamatéra a sběratele fotografií a ukázat, jak se jeho architektonické a fotografické zájmy navzájem prolínaly. Těžiště exponátů tvoří fotografie (tj. reprodukce kolodiových negativů a albuminových pozitivů) ze sbírky odd. dokumentace ÚDU AV ČR, doplněné několika snímky a dokumenty z dalších institucí (Archiv hlavního města Prahy, Archiv Národního muzea).
První část výstavy představuje Schulzovy fotografické začátky doložené nejen portréty příbuzných a přátel, kteří autorovi trpělivě pózovali v improvizovaném ateliéru v domě rodičů na Pohořelci, ale i záběry z nejbližšího okolí či vzdálenějších partií Hradčan. Druhý oddíl přibližuje pozoruhodný konvolut snímků pražského Belvederu, které Schulz vytvořil v roce 1865. Zbývající dvě části upozorňují na Schulze coby sběratele fotografií a na jeho pozdější spolupráci s profesionálními fotografy.
„V případě Belvederu šlo o mimořádný počin, hodnotný po stránce technické, obrazové i koncepční, v němž se pozoruhodným způsobem prolnuly znalosti a zkušenosti architekta, milovníka italské renesance a fotografa v jedné osobě,“ dodává Petra Trnková.
Tak jako většina profesionálních a amatérských fotografů na přelomu 50. a 60. let 19. století, i Josef Schulz používal ke zhotovení negativů tzv. mokrý kolodiový proces, tedy metodu kladoucí na fotografa značné nároky. Kromě toho, že si musel sám připravit skleněnou desku a emulzi, musel také pracovat s maximální pečlivostí, avšak zároveň i rychle, neboť připravený negativ bylo nutné exponovat ještě před zaschnutím světlocitlivé vrstvy.
K výstavě vychází doprovodná publikace v nakladatelství Artefactum. Výstava se koná od 28. března do 22. září 2024.
Název výstavy: Architekt a fotografie. Jeden z příběhů Josefa Schulze
Místo konání: Window Gallery ÚDU AV ČR (Husova 4, Praha 1)
Termín: 28. 3. – 22. 9. 2024, otevřeno 24 hodin denně
Vernisáž: 27. 3. 2024 v 18 hodin ve dvoře ÚDU AV ČR (vstup z ulice Na Perštýně)
Kurátorka: Petra Trnková
Vstupné: zdarma
Ústav dějin umění Akademie věd České republiky, v. v. i.
Ústav dějin umění vznikl v roce 1953 jako součást Československé akademie věd. Zaměřuje se na výzkum v oblasti dějin a teorie výtvarného umění a architektury, na uměleckohistorickou topografii a na dějiny a teorii hudby. Výzkumní pracovníci se podílejí na domácích i zahraničních projektech, jsou kurátory výstav i autory knih a statí publikovaných v domácích i zahraničních vědeckých časopisech a sbornících. Působí jako pedagogové na vysokých školách a přednášejí doma i v zahraničí. Pozornost věnují také problematice ochrany kulturního dědictví. Mezi nejvýznamnější projekty patří několikasvazkové Dějiny českého výtvarného umění, jednosvazkové Dějiny umění v českých zemích 800–2000, publikované česky a anglicky, a soupisy Uměleckých památek Čech, Moravy, Slezska a Prahy. Od svého vzniku vydává ústav mezinárodně respektovaný oborový časopis Umění/Art, od roku 2001 časopis Studia Rudolphina a od roku 2019 časopis Hudební věda/Musicology. Ústav provozuje vlastní nakladatelství Artefactum.
Kontakt pro média:
Barbara Líznerová
liznerova@udu.cas.cz
Přečtěte si také
- Odhalena nová tajemství černých děr
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
- Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
- TALENT: kritický přehled odborné literatury na téma nadání
- Mladé talenty převezmou Ceny Nadačního fondu J. Heyrovského
- Lidé žili v Africe i daleko od vody: odhalování klimatické historie Sahelu
- Kandidátem na nového předsedu AV ČR je fyzik Radomír Pánek
- Římští vojáci si nechávali kroužkové pancíře opravovat
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.