Zahlavi

Áčko: O nevyzpytatelném počasí, černých dírách a svědomí církve

13. 12. 2021

Povodně, sucho, orkány, tornáda… Zdá se, že extrémních projevů počasí přibývá i u nás ve střední Evropě. Pokud ano, jak se na ně máme připravit? A umíme takové „nepředvídatelné jevy“ pomocí současných meteorologických metod předpovědět? Tématu se věnujeme v aktuálním čísle časopisu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.

A4_2021
4/2021 (verze k listování)
4/2021 (verze ke stažení)

Základem předpovědi je co nejpřesnější změření aktuálního stavu počasí a zmapování dějů v atmosféře. K tomu jsou zapotřebí nejrůznější meteorologické přístroje, radary, sondy vysílané v meteorologických balonech i vesmírné družice. Více si o počasí přečtete na stranách 18 až 29.

Další výběr článků:

Déle s mámou, horší budoucnost? – Být doma s dítětem do tří nebo čtyř let věku? Spousta lidí věří, že čím déle, tím lépe, jenže výzkumy ukazují něco jiného.

Talent, zkušenost a síla – Helena Fulková jako jedna z mála na světě naklonovala myš. Nedávno se jí podařilo geneticky upravit křečka a vyzkoumat díky němu možné příčiny neplodnosti. Více v rozhovoru od strany 36.

Po stopách černých děr – Vesmírná observatoř LISA bude hledat superhmotné černé díry. Podaří se nám pochopit, co se děje ve středu galaxií?

Nástěnné baroko – Ve fotoreportáži z bývalého cisterciáckého kláštera Plasy zachycujeme výzkum barokních nástěnných maleb.

Kříž ve stínu srpu a kladiva – Po násilném potlačení pražského jara v roce 1968 komunistický režim u nás opět výrazně přitvrdil. Terčem se stala i katolická církev a její duchovní, pro které období normalizace představovalo důležitou zkoušku víry a občanské statečnosti. Ne každý v ní obstál.

Bagry a matematika – Ačkoli královna věd na žebříčku popularity obvykle neboduje, setkáváme se s ní denně. I tam, kde bychom to nečekali – třeba u stavebních strojů.

Výměna dvou sluncí – Sen o neomezené energii je o krok blíž realitě. Ústav fyziky plazmatu AV ČR spolu s novým tokamakem COMPASS Upgrade otevře novou éru ekologické a bezpečné energetiky.

Všechna čísla časopisu A / Věda a výzkum najdete na našich stránkách.

Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese wernerova@ssc.cas.cz

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce