
Zemřel Petr Sommer, vynikající medievista, držitel ocenění Česká hlava
16. 08. 2023
V sobotu 12. srpna 2023 ve věku 73 let nečekaně zemřel Petr Sommer, dlouholetý pracovník Archeologického ústavu AV ČR v Praze, spoluzakladatel a někdejší ředitel Centra medievistických studií AV ČR a UK, člen Rady Historického ústavu AV ČR a Učené společnosti ČR. V roce 2017 obdržel nejvyšší tuzemské vědecké ocenění Česká hlava.
„V Petru Sommerovi ztrácí archeologická obec nejen vynikajícího vědce a neúnavného organizátora, ale především laskavého kolegu a dobrého přítele, který se dokázal vyrovnávat s překážkami každodenního života s nevšedním šarmem,“ uvádějí na svých webových stránkách kolegové Petra Sommera z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
Profesor Petr Sommer byl velkou osobností české archeologie se specializací na raný středověk a duchovní kulturu. V Archeologickém ústavu AV ČR působil od roku 1976, v letech 1993–1999 byl jeho ředitelem. Vedl rozsáhlé terénní výzkumy středověkých klášterů v Praze na Strahově, Berouně, Sázavě a spolupracoval na výzkumech klášterů na Ostrově u Davle a v Praze-Břevnově. Patřil k zakládajícím členům Centra medievistických studií, společného pracoviště AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze, jehož byl v letech 2004–2019 ředitelem.
Jako vynikající mezinárodně uznávaný odborník dokázal propojit výsledky terénních archeologických výzkumů klíčových středověkých klášterů s poznatky čerpanými z výzkumu historických, uměleckohistorických a církevně historických pramenů k začátkům českého státu a šíření křesťanské víry v tehdejší společnosti. Jako vysokoškolský pedagog předal své znalosti, zkušenosti několika generacím archeologů a historiků, které dokázal svým nadšením a zápalem nadchnout pro archeologii.
Kondolenční kniha je k dispozici v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.
V sobotu 12. srpna 2023 nečekaně zemřel prof. PhDr. Petr Sommer, DSc., dlouholetý pracovník @aru_praha a @FLU_AV_CR, pedagog @UniKarlova, člen @ucena_spol a člen Rady @HiuAV2017. Spoluzaložil a vedl Centrum medievistických studií UK a AV ČR a byl čestným občanem města Sázava. V… pic.twitter.com/zMiH7I5eim
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) August 15, 2023
O výzkumech prof. Sommera jsme psali například v článcích:
Babička českého národa (o sv. Ludmile) v časopise A / Věda a výzkum
Evropa a stát: Mezi barbarstvím a civilizací (rozhovor o výzkumném programu Strategie AV21)
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Archeologického ústavu AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.