
Začíná 21. cyklus Akademických půlhodinek
14. 10. 2025
Proč z Lipna zmizeli candáti? Jaký druhý život mohou mít opuštěné továrny? A co je pravdy na tom, že klíšťata skáčou ze stromů? Tyto a další otázky zodpoví odborníci z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity v novém, již 21. cyklu Akademických půlhodinek. Podzimní série sedmi krátkých popularizačních přednášek začíná ve středu 15. října a potrvá do konce listopadu. Koná se vždy ve středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.
Cyklus zahájí hydrobiolog Jan Kubečka z Biologického centra AV ČR přednáškou „Lipno – dočkáme se návratu ztraceného rybářského ráje?“, která přiblíží vývoj rybí obsádky v největší české přehradě. Lipno začali jihočeští vědci podrobně sledovat v roce 2008 na popud kolabující populace candáta na začátku milénia. Podařilo se jim odhalit nejen příčiny této krize, ale i mnoho nových informací o chování a životním cyklu tohoto dravce. V přednášce hydrobiolog představí výsledky dlouhodobého sledování ryb v Lipně, ale i potenciální výzvy, které candáty i další rybí obyvatele čekají v blízké budoucnosti.
V přednáškovém cyklu budou následovat další aktuální a rozmanitá témata z přírodních i společenských věd. Posluchači se například dozví, jak funguje včelí jed, jaké hmyzí vetřelce hostí česká příroda, nebo jak konzumní způsob života formuje naše hodnoty, rozhodnutí a každodenní návyky. Praktickou ukázku přinese přednáška o novinkách v laické první pomoci, kdy si budou moci účastníci vyzkoušet první pomoc ve virtuální realitě a zjistit účinnost resuscitace s využitím moderních technologií.
Akademické půlhodinky společně pořádají Biologické centrum AV ČR a Jihočeská univerzita už od roku 2013. Od té doby si získaly stálé posluchače z řad široké veřejnosti. Odborníci přibližují výsledky své práce srozumitelně a poutavě, aby zaujaly i laiky. Jak napovídá název, každá přednáška trvá přibližně 30 minut a po jejím skončení následuje prostor pro dotazy a diskusi.
Program 21. cyklu Akademických půlhodinek:
- 15.10. Jan Kubečka: Lipno - dočkáme se návratu ztraceného rybářského ráje?
- 22.10. Vendula Moravcová: Brownfieldy: druhý život opuštěných míst
- 29.10. Jan Kamiš: Mýty a fakta o klíšťatech
- 5.11. Jaroslav Šetek: Život v konzumní společnosti a krizích počátku 3. dekády 21. století
- 12.11. Dalibor Kodrík: Včelí jed – jak funguje a proč nás včelí bodnutí tak bolí
- 19.11. Martina Hrušková: Novinky v laické první pomoci (základní postupy, výzkum, virtuální realita)
- 26.11. Aleš Bezděk: Invazní hmyz
Anotace přednášek: https://www.bc.cas.cz/clanky/clanek-detail/7684-akademicke-pulhodinky-21-cyklus/
Kontakt:
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka
Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- První pozorování dvojice černých děr na společné oběžné dráze
- Imunitní reakce rostlin v přímém přenosu
- Program festivalu Týden AV ČR je zveřejněný. Nově nabízí i kino
- Akademie věd ocení v tomto týdnu pět osobností
- Nově objevené houby hrají větší roli v přírodě, než se předpokládalo
- Věda ve službách veřejnosti. Dekádu výzkumů ukáže nová výstava
- Rodinná politika a porodnost ve volebních programech stran a hnutí
- Přístroj SELINA míří do laboratoře NASA
- Dostupné bydlení ve volebních programech stran a hnutí
- Emisní povolenky: návrh mechanismu bránícímu neúnosnému nárůstu cen
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.