
Workshop o opravách i úpravách dědičné informace rostlin v Olomouci
12. 06. 2024
Dostatek potravin pro stále více lidí je v době extrémního počasí zásadní výzvou současnosti. Jedno z řešení nabízí sama příroda. O víkendu bude v Česku více než sto rostlinných genetiků a molekulárních biologů z celého světa diskutovat o fungování genomu rostlin a nových možnostech jeho úprav. Akci pořádá Ústav experimentální botaniky AV ČR od 16. do 19. června.
Jak dokážou rostliny samy opravovat a přeskupovat svou DNA a jak využít těchto mechanismů pro vývoj nových šlechtitelských postupů jsou hlavní okruhy, o kterých bude řeč v Olomouci. Na workshop Stabilita a změny genomu rostlin přijedou uznávaní experti a expertky z USA, Číny, Japonska a mnoha dalších zemích, kteří se věnují výzkumu dědičné informace rostlin a možnostem jejich genetických úprav.
„Ve světě, který se potýká s rostoucí populací a klimatickými změnami, je stále důležitější a naléhavější pochopit základní procesy, které rostliny používají k udržování a opravám svých genomů. Jen tak můžeme pomocí biotechnologických metod šlechtit nové plodiny s mimořádnými vlastnostmi,“ vysvětluje rostlinný genetik Aleš Pečinka z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB AV ČR).
Jídlo pro všechny – současná výzva kritická pro budoucnost
Zajištění dostatku potravin pro rostoucí světovou populaci v době klimatické změny je jednou z největších výzev dneška. Už nyní světovou produkci potravin ovlivňují výkyvy počasí, sucho, různé choroby rostlin a škůdci. Tyto faktory se negativně podepisují na růstu, a tím i výnosu zemědělských plodin, což ohrožuje světovou produkci potravin.
Jedním z řešení jsou genetické modifikace, tedy úpravy genomu rostlin, díky nimž budou odolnější, chutnější, zdravější a budou mít vyšší výnos. To vše je možné díky přelomové metodě CRISPR-Cas9. „Umožňuje velmi přesně manipulovat s dědičnou informací rostlin. Na našem setkání v Olomouci budeme diskutovat konkrétně o tom, jak ji ještě více zpřesnit a zrychlit. V některých oblastech dědičné informace je totiž použití molekulárních nůžek složité,“ říká Aleš Pečinka.
Odborníci s celosvětovým renomé
Do Olomouce zamíří více než stovka odborníků, mezi nimi i prof. Steve E. Jacobsen z Kalifornské Univezity v Los Angeles, který studuje zapínání a vypínání genů a je předním odborníkem na kontrolu tzv. genomických parazitů, což jsou části dědičné informace, které nemají jinou vlastnost nebo činnost než množit samy sebe. Pozvání přijala i prof. Caixia Gao, která je hlavní výzkumnou pracovnicí v Ústavu genetiky a vývojové biologie Čínské akademie věd. Tato vědkyně posouvá limity praktického využití molekulárních nůžek při šlechtění. Podařilo se jí například upravit odolnost pšenice vůči houbovému onemocnění padlí. Průlom byl v tom, že tato změna poprvé negativně neovlivnila výnos pšenice.
Olomoucké pracoviště je hlavním organizátorem prestižního workshopu i proto, že čeští vědci jsou ve výzkumu dědičné informace a jejích samoopravných mechanismů velmi úspěšní. Akci zastřešuje Evropská organizace pro molekulární biologii (EMBO) a koná se v Olomouci od 16. do 19 června.
EMBO (Evropská organizace pro molekulární biologii) je profesionální nezisková organizace založena v roce 1964, která sdružuje více než 1 800 vědců z oblasti biologie. Jejím cílem je podporovat výzkum v oblasti věd o živé přírodě a umožnit mezinárodní výměnu mezi vědci. Spolufinancuje kurzy, semináře a konference, vydává pět vědeckých časopisů a podporuje jednotlivé vědce.
Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin je špičkové pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR, které se věnuje studiu dědičné informace modelových rostlin i zemědělských plodin. Pomáhá získávat důležité poznatky a vyvíjet metody, které přispívají ke šlechtění nových odolnějších odrůd s lepšími vlastnostmi. Jeho tým se zasloužil o přečtení dědičné informace pšenice, ječmene, žita, hrachu a dalších druhů rostlin a také pochopení funkce některých proteinů, které se podílejí na regulaci a opravách dědičné informace.
Kontakty:
Ing. Radoslava Kvasničková
Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin
Ústav experimentální botaniky AV ČR
+420 602 175 579
kvasnickova@ueb.cas.cz
Doc. Mgr. Aleš Pečinka, Ph.D.
Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin
Ústav experimentální botaniky AV ČR
pecinka@ueb.cas.cz
Přečtěte si také
- Akce Věda podle vzoru žena potřetí: přiblíží vědeckou kariéru mladým zájemkyním
- Rostlinní biologové podrobně popsali evoluci samčího pohlavního chromozomu
- V trase plánované dostavby Pražského okruhu našli archeologové hrob bojovníka
- NKC – gender a věda spustí online kampaň k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě
- Komunikace vědy 360°: první společná konference AV ČR, UK a platformy SciComHub
- Detekce molekul jako hvězd: nová metoda českých vědců zlepšuje mikroskopii
- Botanici objevili 12 nových druhů a dva nové rody lišejníků
- Čeští vědci objevili novou metodu diagnostiky kožních infekcí pomocí vůně
- Vyšly první společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí
- Zdravé a dostupné potraviny, které nezničí krajinu. Nový program SAV21
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.