
Vychází kniha o pohyblivých hranicích středovýchodní Evropy 1938–1939
09. 10. 2023
Tisíce židovských mužů, žen a dětí živořili na hranicích středovýchodní Evropy. Bydleli a přespávali v lesích, močálech, opuštěných domech i lodích – v zemi nikoho. Zpět do země, kde byli občany, nesměli. Do té, kam měli ve spěchu namířeno, také ne. Dějiny zemí nikoho v krátkém, ale intenzivním období 1938 až 1939 odkrývá kniha Michala Frankla. Nucený pobyt Židů v zemi nikoho ještě před začátkem druhé světové války je dodnes historiky nedostatečně probádán. Podle autora knihy je to zásadní moment dějin holokaustu, podobně jako anšlus Rakouska nebo křišťálová noc v Německu.
Kniha Občané země nikoho. Uprchlíci a pohyblivé hranice středovýchodní Evropy 1938–1939 představuje kompletní analýzu země nikoho na konci třicátých let 20. století, a to na půdorysu čtyř konkrétních příkladů vyhánění Židů na československé, maďarské a polské hranici, jež v důsledku vedly k vytvoření země nikoho: nucenou migraci Židů z Rakouska po anšlusu, vyhánění ze Sudet po Mnichovské dohodě, ze Slovenska a tzv. Polskou akci nacistů, kteří za hranice Polska vyhnali na 17 000 lidí.
„Tito lidé během roku 1938 a dále až do začátku druhé světové války živořili na polích či nedostavěných silnicích, ale také na rezavé vlečné lodi či v polorozpadlém mlýně, bloudili pohraničními lesy a močály. Špatné materiální podmínky a nepřízeň počasí je poznamenala psychicky i fyzicky. Řada z nich – přesný počet není znám – zde zemřela,“ říká autor knihy Michal Frankl. „Cílem těch, kdo židovské spoluobčany z Československa, Polska nebo Rakouska na hranici vyhnali a tam zadržovali, však nebyla fyzická likvidace. Země nikoho byla formou naprostého, extrémního vyloučení ze společnosti, a tak ji vnímali též současníci,“ upozorňuje historik.
Kniha se zabývá souvislostmi mezi geopolitikou a pohybem hranic, vyháněním lidí, měnícím se pojetím občanství a vyloučením v zemi nikoho. „Uprchlickou zkušenost v prostoru hranice i posouvání hranic občanství analyzuji nejen „shora“, tzn. na základě zákonných předpisů a zpráv státní provenience, ale také – a zejména – „zdola“ s pomocí svědectví, reakcí a odvolání uprchlíků a zpráv lidí, kteří jim pomáhali,“ popisuje autor.
Mapa Evropy se měnila už před začátkem války
Pojem země nikoho se používal již v roce 1938. Jeho historie sahá do středověku a týká se například prostorů, v nichž byli odděleni nemocní v době epidemií. Později získal tento pojem větší váhu jako kulturní kód pro první světovou válku, jako odkaz na nedávnou zkušenost s odloučením od rodiny a společnosti, existenciálním nebezpečím a vystavením životnímu prostředí mezi zákopy.
„Země nikoho let 1938 a 1939 je výsledkem zničení meziválečného mezinárodního režimu, narušení suverenity států a odstranění ochrany menšin. Politická mapa středovýchodní Evropy se dramaticky překreslila ještě před prvními výstřely druhé světové války,“ zdůrazňuje Michal Frankl.
Publikace právě nyní vychází v knižní řadě Židé – Dějiny – Paměť a společně ji vydávají Nakladatelství Lidové noviny, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Vznikla s podporou grantové agentury ČR v rámci řešení projektu Občané země nikoho. Židovští uprchlíci a eroze občanství ve středovýchodní Evropě, 1935–1939.
Více informací:
Mgr. Michal Frankl, Ph.D.
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
frankl@mua.cas.cz
Přečtěte si také
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.