
Týden mozku 2026: Objevte tajemství nejsložitějšího orgánu
16. 02. 2026
Druhý březnový týden tradičně startuje Týden mozku – festival, který přibližuje veřejnosti nejnovější poznatky o fungování lidské mysli. Akademie věd ČR dnes zveřejňuje program festivalu a zve zájemce od 9. do 15. března na přednášky, workshopy, debaty i interaktivní vystoupení v Praze, Brně a v dalších městech po celé České republice. Festival je součástí celosvětové iniciativy Brain Awareness Week.
Mozek je nejkomplexnější orgán lidského těla. „Výzkumu jeho funkce a onemocnění je věnována velká pozornost. Úkolem Týdne mozku je přiblížit lidem nejnovější poznatky získané v neurovědě srozumitelně a na konkrétních příkladech," říká Josef Syka, zakladatel a garant festivalu.
Do Týdnu mozku se zapojují nejen ústavy Akademie věd ČR, ale také univerzity a další instituce. Vstup na všechny akce je zdarma, na některé je nutná předchozí registrace. Kompletní a průběžně aktualizovaný program je k dispozici na webu www.tydenmozku.cz.
Biorytmy a obnova mozku
Festival nabídne přednášky špičkových odborníků. Návštěvníci se mohou mimo jiné těšit například na Terezu Dočkal z Fyziologického ústavu AV ČR, která bude mluvit o fungování biologických hodin, nebo na Lucii Janečkovou z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, jež vysvětlí, co se děje v mozku při mozkové mrtvici a jak se mozek následně obnovuje.
S funkcí centrální nervové soustavy a možnostmi obnovení pohybu po poranění míchy seznámí Kristýna Kárová z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.
Z institucí mimo Akademii věd ČR se letos festivalu účastní např. i Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) s přednáškou Umělá inteligence v diagnostice mozku: od bílé hmoty k nádorům.
Festival tradičně propojuje výzkum s praktickými tématy každodenního života. Kromě přednášek nabídne také workshopy zaměřené na trénink paměti, pozornosti a kognitivních schopností či diskuse o vlivu digitálních technologií na lidskou mysl.
Zeptejte se vědce
Lze zpomalit nárůst psychických onemocnění u mladistvých? Jaký je vztah mezi imunitním a nervovým systémem? Tyto i mnohé další otázky budou moci návštěvníci položit pětici vědců a vědkyň během doprovodného programu Zeptej se vědce! Debatu povede moderátorka Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N.
Na festivalu se představí také Cerebrum – Asociace osob po získaném poškození mozku s interaktivním workshopem Chraň svůj mozek! Účastníci se naučí rozpoznávat příznaky cévní mozkové příhody podle zkratky BE FAST, zjistí, jak správně reagovat, a budou si moci orientačně změřit krevní tlak. Součástí programu je ukázka modelu mozku, informace o kognitivních funkcích a praktické tipy, jak je trénovat a udržet v kondici.
Festival je součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Hlavním mediálním partnerem Týdne mozku je Česká televize.
Kontakt:
Václav Jindřich
Divize vnějších vztahů AV ČR
jindrich@ssc.cas.cz
+420 777 039 234
Přečtěte si také
- Dyje vysychá. Vědci ukazují, jak vodu vrátit do krajiny
- Nezaměstnanost překročila hranici 5 %, ukázala analytická studie IDEA při CERGE-EI
- Tvůrci InterSucha ukázali, jak zadržet více vody v povodí Dyje
- Hubnutí u rakoviny: Orgány reagují na nemoc koordinovaně
- Když se daří ochraně, přicházejí nové výzvy: paraziti ohrožují horské gorily
- Inteligentní biosenzory pomáhají včas odhalit zánět
- Nejvýkonnější český zkapalňovač helia pro vědu je v provozu v pražské Troji
- Postoje Čechů k robotům souvisejí s tím, jak důvěřují druhým
- Expertka vystoupí v Praze u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě
- Konference Komunikace vědy 360° uvítá šéfku komunikace Společnosti Maxe Plancka
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.