Rostliny na hranici přežití – nová výstava v Průhonickém parku
16. 09. 2022
V jakých nadmořských výškách jsou ještě rostliny schopny přežít? V Ladaku, v severozápadním Himálaji, až v 6 100 m n. m. Vědci a vědkyně z Botanického ústavu AV ČR v Ladaku dlouhodobě studují rozšíření rostlin, jejich adaptace na extrémní podmínky prostředí a schopnost se vypořádat s oteplováním naší planety. Rostliny i samotný výzkum přibližuje výstava fotografií v Galerii Natura v průhonickém zámku, která bude otevřena do 6. listopadu, každý den v otevírací době Průhonického parku.
Ladak, horská krajina výjimečné krásy v severozápadním Himálaji, je nejméně osídlenou oblastí Indie, která fascinuje rostoucí počet návštěvníků svými náboženskými a kulturními poklady. Je ale také místem jedinečného přírodního dědictví. V Ladaku je známo celkem asi 1250 druhů cévnatých rostlin. Počet se zdá být překvapivě nízký ve srovnání například s Českou republikou, která má o něco menší rozlohu, ale asi čtyřikrát více druhů rostlin. Nízká druhová bohatost zjevně souvisí s obecně nepříznivým, chladným, suchým prostředím ve vysokých nadmořských výškách.
„Jedinečnost ladacké flóry tak nespočívá v počtu druhů, ale v přizpůsobení k extrémním podmínkám – rostliny mají různé anatomické, fyziologické a ekologické adaptace, které jim umožňují přežívat v nadmořské výšce až do 6 100 m n. m.,“ říká Jiří Doležal z Oddělení funkční ekologie, který se na výzkumu v Ladaku podílí.
Vědci a vědkyně z Botanického ústavu AV ČR studují rostliny v Ladaku už od roku 1997. Prozkoumali rozšíření druhů v oblasti, popsali některé nové druhy a v současnosti studují zejména adaptace rostlin na extrémní podmínky prostředí a jejich schopnost se vypořádat s oteplováním naší planety. Ladak představuje unikátní biologickou laboratoř, dlouhodobě relativně stabilní díky suchému podnebí a malému zalednění, které je příčinou toho, že zde nalézáme cévnaté rostliny nejvýše na světe. Studium evoluce a ekologie ladacké flóry stejně jako reakce jednotlivých druhů i celých ekosystémů na klimatické změny tak přináší mnoho nového poznání a doufáme, že přispěje i ke zvýšení povědomí o jedinečnosti přírodního bohatství Ladaku.
Kontakt:
Doc. Mgr. Jiří Doležal, PhD.
Jiri.dolezal@ibot.cas.cz
Mirka Dvořáková
manažerka PR & Marketing
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
+420 602 608 766
Přečtěte si také
- (Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání
- Vědci řeší miliardy let starou záhadu regulace fotosyntézy u bakterií
- Vědci popsali nový mechanismus syntézy hlavního „protistresového“ proteinu
- Vědci ÚOCHB otevírají dveře vývoji molekulárních čipů
- Medaile AV ČR pro vědce, jejichž práce rozvíjí celé obory
- Další druh skokana s unikátním klonálním rozmnožováním: skokan Grafův
- Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě
- Vývoj vegetace po požáru v Národním parku České Švýcarsko okem fotopasti
- Jednodušší a levnější výroba metanolu se přiblížila k realizaci
- Meruňky letos vykvetly rekordně brzy, vědci je sledují od roku 1961
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.