Riziko šíření požáru je v ČR velké a trvá nezvykle dlouho
03. 09. 2024
Riziko šíření požáru je v současnosti v Česku velké a na jižní Moravě velmi vysoké. Vyplývá to z předpovědi, která je několikrát denně aktualizovaná na webu FireRisk. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe je současná situace neobvyklá tím, jak dlouhé je nepřetržité období s vysokým požárním rizikem a že se jedná o část roku, v níž takto příznivé podmínky pro šíření požáru vegetace nejsou úplně běžný jevem.
Vliv na to, že nyní hrozí v české krajině vysoké riziko šíření požárů, má více faktorů. „Díky deštivému jaru a průměrnému létu máme relativně bujnou sezonní vegetaci v podrostu, například v podobě trav. Ty nyní dozrály a uschly, nebo začínají usychat,“ řekl Miroslav Trnka. Několik týdnů po sobě také, obzvláště na jižní Moravě, pršelo jen málo a jemné palivo, tedy drobné větve a mrtvá biomasa v bylinném patru, je suché. „Podle dat z našich 125 stanic se vlhkost tenkého mrtvého dřeva pohybuje pod 15 procenty, na řadě míst dokonce pod deseti procenty,“ doplnil vědec.
Tyto faktory v kombinaci s větrným počasím začínajícího podzimu znamenají neobvykle setrvalé riziko především na jižní Moravě a také ve středních Čechách. Většinou přitom trvá tak velké riziko dva až tři dny a pak je vystřídá příznivější počasí. „Aktuální předpověď zejména pro východ republiky signalizuje, že vysoké stupně rizika šíření požárů mohou trvat až do soboty a nemusí ustoupit ani na počátku příštího týdne. Data ukazují, že o něco dříve by riziko mohlo klesnout v západní části České republiky,“ uvedl Miroslav Trnka.
Významně se riziko zvýšilo v posledním týdnu, kdy v Česku pršelo jen málo a lokálně a teploty přesahovaly na většině území často 30 stupňů. Podobné horké a suché počasí má trvat ještě několik dnů. „Proudí k nám horký vzduch od jihu,“ shrnul po řadu dnů neměnnou situaci klimatolog z CzechGlobe Pavel Zahradníček.
Podle Trnky je při pohledu na mapy, které vznikají jako součást projektu Clim4Cast, zřejmé, že Česko je součástí většího regionu, který v současnosti trpí značným suchem. „Stejné problémy mají i další regiony, které jsou blíže jižní Moravě,“ poukázal Trnka.
Jsou však i další regiony v Evropě, které jsou na tom ještě výrazně hůře, ať už jde o centrální část Balkánského poloostrova, Španělsko či Ukrajinu. Sucho a požáry letos trápily i Středomoří, ovšem ne nijak dramaticky víc než v minulosti. „Jiné bylo, že velké požáry zachvátily hustě obydlenou oblast okolo Atén. Sezóna požárů však ještě neskončila a je brzo hodnotit, jaká je proti těm minulým,“ řekl Trnka.
Aktuální předpověď portálu FireRisk
Kontakt:
prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe
trnka.m@czechglobe.cz
Přečtěte si také
- Výzkum vědců z ÚOCHB AV ČR pomáhá vylepšovat účinky léčivých látek
- Zajímavosti z výzkumu v 19. přednáškovém cyklu Akademických půlhodinek
- Česká veřejnost k adaptaci krajiny na dopady klimatické změny
- České instituce se v misi Hera podílejí na ochraně Země před planetkami
- V Cenách Nakladatelství Academia zvítězila kniha o textiliích z výzkumů na Hradě
- Nově objevené regenerační buňky mohou zlepšit hojení ran
- Akademie věd ocení vědce napříč obory
- Vědci mají přesnější data o přilétající kometě Tsuchinshan–ATLAS
- Priority veřejných výdajů: srovnání zemí EU
- Bělozubku tmavou budou na podzim na Chebsku opět monitorovat vědecké týmy
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.