
Ralsko znovuožívá díky projektu historiků umění z Akademie věd
03. 05. 2023
Vědci z Ústavu dějin umění AV ČR se na pozadí politických změn minulého století snaží rekonstruovat původní stav bývalého vojenského výcvikového prostoru a postihnout stavební změny na daném území v důsledku jeho dlouhodobého využívání pro vojenské účely. Pražská Galerii VI PER dnes vernisáží zahájí výstavu s názvem „Ralsko: odsun-okupace-oživení. Stavební podoba města a současné perspektivy“, které bude předcházet stejnojmenný workshop.
„V 19. století bylo území hospodářsky málo rozvinuté, větší průmyslové podniky tu nikdy nevznikly, území neproťala žádná železniční síť. S tím souvisela i nízká hustota osídlení. Tyto aspekty spolu s rozlehlým poměrně rovinatým zalesněným terénem v relativní blízkosti velkých správních center, vedly k úvahám o využití oblasti pro vojenské účely už za Rakouska-Uherska a později pak ve dvacátých a třicátých letech 20. století a za druhé světové války, kdy ji využívaly jednotky Wehrmachtu. To vše se v roce 1946 stalo záminkou pro zřízení poměrně rozlehlého kompaktního vojenského výcvikového prostoru, který zpočátku sloužil Československé lidové armádě a posléze po roce 1968 pak sovětské armádě,“ vysvětluje historické souvislosti vzniku vojenského výcvikového prostoru Ralsko Ludmila Hůrková z Oddělení uměleckohistorické topografie Ústavu dějin umění AV ČR.
Současné území města o výměře téměř 171 km2 se rozkládá na teritoriu bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Tvoří celou jihovýchodní čtvrtinu poměrně velkého českolipského okresu a patří tak k největším obecním katastrům v České republice. Do roku 1945 bychom zde nalezli asi 40 vesnic a osad a městečko Kuřívody, které bylo přirozeným centrem oblasti.
Po roce 1946 získala všechny stavby v novém výcvikovém prostoru vojenská správa, a to včetně církevních. Neobydlené a nepoužívané budovy poměrně rychle chátraly, k čemuž přispíval i fakt, že řada domů měla ještě ve čtyřicátých letech 20. století dřevěnou konstrukci. Některé z nich se staly terči cvičné střelby. Mezi zaniklé stavby bohužel patřily i památkově chráněné objekty, zejména kostely a kaple v zaniklých osadách.
V roce 1968 vystřídala československou armádu armáda sovětská a území Ralska bylo pro běžné občany zcela uzavřeno. V té době vznikly v prostoru další vojenské stavby, například tankodromy, střelnice, rozlehlé letiště a poměrně hustá síť asfaltových silnic pro přesun vojenské techniky. Tyto stavby doprovázely také poměrně rozlehlé areály kasáren a sídliště pro rodinné příslušníky armády.
Po odsunu sovětských vojsk v roce 1991 proběhla v těchto obcích poměrně živelná privatizace domů i rozsáhlých pozemků. Některá sídliště získali soukromníci nebo obce sousedící s městem Ralskem a jejich bytový potenciál využívají pro potřeby sociálního bydlení.
„Současný výzkum zahrnuje široké spektrum architektury Ralska od původní a předválečné zástavby přes utilitární vojenské stavby až k současným realizacím odrážejícím znovuoživení místa. Hlavním cílem této aktivity je podnítit širší dialog o stavební budoucnosti bývalého výcvikového prostoru Ralsko, která by měla mimo jiné vycházet ze zmíněného stavebního a historického průzkumu živých i zaniklých lokalit,“ říká o projektu jeho řešitelka Ludmila Hůrková.
Součástí projektu je terénní průzkum, fotografická dokumentace, archivní rešerše a rovněž spolupráce s představiteli města, Geoparkem Ralsko a v neposlední řadě se studenty z ateliéru Intermédia 2 Akademie výtvarných umění v Praze a se studenty z Ateliéru Hany Seho a Jiřího Poláčka Fakulty architektury ČVUT v Praze.
Výstava Ralsko: odsun-okupace-oživení. Stavební podoba města a současné perspektivy představuje fotografickou dokumentaci doprovázející stavební a historickou studii města Ralska, která je součástí výzkumné aktivity s názvem Odsun-okupace-oživení – Stavební podoba Ralska v minulém století a současné perspektivy. Toto bádání spadá do širšího výzkumného programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21, jehož cílem je zkoumat a prakticky ověřovat systémové předpoklady, zdroje a nástroje společenské odolnosti vůči krizím různé povahy, především pak vůči těm, kterým česká společnost čelí nebo může čelit v 21. století. Svým zaměřením patří výzkum do podskupiny Odolné Ralsko.
Výstavu v Galerii VI PER bude možné navštívit do 12. května 2023.
Kontakt:
Mgr. Ludmila Hůrková, Ph.D.
Oddělení uměleckohistorické topografie
Ústav dějin umění AV ČR
hurkova@udu.cas.cz
MgA. Barbara Líznerová
PR koordinátorka
Ústav dějin umění AV ČR
+420 607 630 453
liznerova@udu.cas.cz
Přečtěte si také
- Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
- Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?
- Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
- Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia
- Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu
- Čeští vědci odkrývají záhadné ztráty nástrojů protivirové imunity u ptáků
- Výstava na zámku Vsetín přibližuje sesuvy nejen na Valašsku
- Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
- Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
- Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.