Ralsko znovuožívá díky projektu historiků umění z Akademie věd

Vědci z Ústavu dějin umění AV ČR se na pozadí politických změn minulého století snaží rekonstruovat původní stav bývalého vojenského výcvikového prostoru a postihnout stavební změny na daném území v důsledku jeho dlouhodobého využívání pro vojenské účely. Pražská Galerii VI PER dnes vernisáží zahájí výstavu s názvem „Ralsko: odsun-okupace-oživení. Stavební podoba města a současné perspektivy“, které bude předcházet stejnojmenný workshop.

„V 19. století bylo území hospodářsky málo rozvinuté, větší průmyslové podniky tu nikdy nevznikly, území neproťala žádná železniční síť. S tím souvisela i nízká hustota osídlení. Tyto aspekty spolu s rozlehlým poměrně rovinatým zalesněným terénem v relativní blízkosti velkých správních center, vedly k úvahám o využití oblasti pro vojenské účely už za Rakouska-Uherska a později pak ve dvacátých a třicátých letech 20. století a za druhé světové války, kdy ji využívaly jednotky Wehrmachtu. To vše se v roce 1946 stalo záminkou pro zřízení poměrně rozlehlého kompaktního vojenského výcvikového prostoru, který zpočátku sloužil Československé lidové armádě a posléze po roce 1968 pak sovětské armádě,“ vysvětluje historické souvislosti vzniku vojenského výcvikového prostoru Ralsko Ludmila Hůrková z Oddělení uměleckohistorické topografie Ústavu dějin umění AV ČR.

Současné území města o výměře téměř 171 km² se rozkládá na teritoriu bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Tvoří celou jihovýchodní čtvrtinu poměrně velkého českolipského okresu a patří tak k největším obecním katastrům v České republice. Do roku 1945 bychom zde nalezli asi 40 vesnic a osad a městečko Kuřívody, které bylo přirozeným centrem oblasti.

Po roce 1946 získala všechny stavby v novém výcvikovém prostoru vojenská správa, a to včetně církevních. Neobydlené a nepoužívané budovy poměrně rychle chátraly, k čemuž přispíval i fakt, že řada domů měla ještě ve čtyřicátých letech 20. století dřevěnou konstrukci. Některé z nich se staly terči cvičné střelby. Mezi zaniklé stavby bohužel patřily i památkově chráněné objekty, zejména kostely a kaple v zaniklých osadách.

V roce 1968 vystřídala československou armádu armáda sovětská a území Ralska bylo pro běžné občany zcela uzavřeno. V té době vznikly v prostoru další vojenské stavby, například tankodromy, střelnice, rozlehlé letiště a poměrně hustá síť asfaltových silnic pro přesun vojenské techniky. Tyto stavby doprovázely také poměrně rozlehlé areály kasáren a sídliště pro rodinné příslušníky armády.

Po odsunu sovětských vojsk v roce 1991 proběhla v těchto obcích poměrně živelná privatizace domů i rozsáhlých pozemků. Některá sídliště získali soukromníci nebo obce sousedící s městem Ralskem a jejich bytový potenciál využívají pro potřeby sociálního bydlení.

„Současný výzkum zahrnuje široké spektrum architektury Ralska od původní a předválečné zástavby přes utilitární vojenské stavby až k současným realizacím odrážejícím znovuoživení místa. Hlavním cílem této aktivity je podnítit širší dialog o stavební budoucnosti bývalého výcvikového prostoru Ralsko, která by měla mimo jiné vycházet ze zmíněného stavebního a historického průzkumu živých i zaniklých lokalit,“ říká o projektu jeho řešitelka Ludmila Hůrková.

Součástí projektu je terénní průzkum, fotografická dokumentace, archivní rešerše a rovněž spolupráce s představiteli města, Geoparkem Ralsko a v neposlední řadě se studenty z ateliéru Intermédia 2 Akademie výtvarných umění v Praze a se studenty z Ateliéru Hany Seho a Jiřího Poláčka Fakulty architektury  ČVUT v Praze.

Výstava Ralsko: odsun-okupace-oživení. Stavební podoba města a současné perspektivy představuje fotografickou dokumentaci doprovázející stavební a historickou studii města Ralska, která je součástí výzkumné aktivity s názvem Odsun-okupace-oživení – Stavební podoba Ralska v minulém století a současné perspektivy. Toto bádání spadá do širšího výzkumného programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21, jehož cílem je zkoumat a prakticky ověřovat systémové předpoklady, zdroje a nástroje společenské odolnosti vůči krizím různé povahy, především pak vůči těm, kterým česká společnost čelí nebo může čelit v 21. století. Svým zaměřením patří výzkum do podskupiny Odolné Ralsko.

Výstavu v Galerii VI PER bude možné navštívit do 12. května 2023.

Kontakt:

Mgr. Ludmila Hůrková, Ph.D.
Oddělení uměleckohistorické topografie
Ústav dějin umění AV ČR
hurkova@udu.cas.cz

MgA. Barbara Líznerová
PR koordinátorka
Ústav dějin umění AV ČR
+420 607 630 453
liznerova@udu.cas.cz

TZ ke stažení

Přečtěte si také

• Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
• Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?
• Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
• Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia
• Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu
• Čeští vědci odkrývají záhadné ztráty nástrojů protivirové imunity u ptáků
• Výstava na zámku Vsetín přibližuje sesuvy nejen na Valašsku
• Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
• Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
• Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě