Předsedkyně Akademie věd ČR ocenila práci 37 zaměstnanců děkovnými listy
04. 05. 2023
Knihovníci, laboranti, administrativní a techničtí pracovníci. Pro vědce i výzkumné ústavy je jejich úloha klíčová. Dohromady 37 zaměstnancům, kteří svůj profesní život svázali s pracovišti Akademie věd ČR, předala 3. května 2023 předsedkyně Eva Zažímalová děkovné listy. Ocenila tak jejich dlouholetou profesionální a kvalitní práci.
„Vědeckou práci bez podpory nevědeckého personálu by nešlo dělat, což si velmi dobře uvědomujeme. Jasně to ukazují i návrhové listy od ředitelů a ředitelek, které se hemžily superlativy a upřímnými slovy uznání o vás i vaší práci,“ zdůraznila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Podle jejího názoru jsou nevědecké pozice důležité pro kvalitní chod pracovišť a vytváření zázemí pro badatele: „Bez vás by určitě Akademie věd nebyla institucí, jakou je.“
Eva Zažímalová předala děkovné listy zaměstnancům pracovišť Akademie věd ČR ze všech tří vědních oblastí, například z Národohospodářského ústavu, Ústavu dějin umění, Ústavu fyziky materiálů, Ústavu geoniky, Ústavu analytické chemie či Botanického ústavu, ale také z nevědeckých pracovišť Kanceláře Akademie věd ČR a Střediska společných činností. Děkovné listy společně s předsedkyní předával místopředseda instituce Martin Bilej.
Představitelé Akademie věd ČR a laureáti
Děkovnými listy oceňuje Akademie věd ČR od roku 2007 zvláště zasloužilé dlouholeté odborné, organizační, administrativní a technické zaměstnance. Návrhy na udělení děkovných listů podávají ředitelé jejich pracovišť. Více informací o děkovných listech i seznam letošních laureátů naleznete zde.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.