Zahlavi

Platy učitelů v roce 2023 a výhled: jízda z kopce

11. 06. 2024

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR navazuje na každoroční studie IDEA mapující vývoj a strukturu platů českých učitelů. Jak vysoké jsou relativní platy učitelů v mezinárodním srovnání, ve srovnání s minulostí a jaký je výhled?

Relativní platy učitelů byly vůči průměrné mzdě v české ekonomice až do roku 2017 velmi nízké – kolem 106 %. Patřily k nejnižším v ekonomicky vyspělých zemích světa. Do roku 2021 pak díky nebývale dynamickému růstu narostly na 125 %. Potom se však trend obrátil. Růst učitelských platů výrazně zaostával za růstem mezd v ekonomice a v roce 2024 relativní platy učitelů pravděpodobně klesnou pod 115 %.

Pro vývoj platů učitelů je určující vývoj veřejných vzdělávacích výdajů, konkrétně podíl výdajů na HDP. V Česku dosáhl historického maxima v roce 2021, což zhruba odpovídalo průměru zemí EU27 i OECD. Po roce 2021 tento podíl klesal a na základě Střednědobých výhledů státního rozpočtu (SDV SR) a predikce vývoje české ekonomiky pravděpodobně bude klesat i v letech 2024 až 2026.

„Vývoj absolutní i relativní úrovně platů učitelů pro další roky je dnes obtížně předvídatelný. Pokračující nejistoty měly a budou mít negativní dopady na zájem o tuto profesi, hlavně mezi mladšími zájemci,“ připomíná spoluautor studie Daniel Münich.

Zákonný závazek relativních učitelských platů na úrovni 130 % se vztahuje k průměrné mzdě v české ekonomice, zatímco mezinárodní srovnání OECD učitelské platy vztahují k průměrným mzdám vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Hodnota českého ukazatele 130 % však zhruba odpovídá hodnotě ukazatele OECD na úrovni průměru zemí OECD i EU27, která je 90 %. V roce 2021 Česko dosáhlo maxima 79 %, přičemž průměr zemí OECD byl oněch 90 %. V dalších letech se Česko průměru zemí OECD opět vzdaluje.

Pouhé udržení úrovně relativních platů roku 2024 i v letech 2025 a 2026 bude vyžadovat jejich zvyšování očekávaným tempem růstu nominálních mezd v ekonomice v těchto letech, tedy o 5,5 % a 4,7 %. Dosažení průměru zemí OECD v roce 2024 by vyžadovalo skokové zvýšení učitelských platů o 20–25 %. Pokud by mělo být v roce 2025 dosaženo průměru zemí OECD, musel by být rozpočet jen na učitelské platy meziročně vyšší o 31,7 mld. Kč. SDV SR však předpokládá pro celý rozpočet MŠMT meziroční pokles o 2 mld. Kč.

Studie ukazuje, že v roce 2023 poklesly relativní platy ve všech věkových skupinách učitelů. Nejatraktivnější platy mají stále nejmladší učitelé do 30 let, nejnižší naopak zůstávají platy učitelů ve středním věku, 30-49 let. Platy učitelů totiž s roky praxe rostou velmi pomalu, avšak po celou dobu učitelské kariéry.

„Platy učitelů jsou u nás dominantně určovány tarify, tedy roky praxe. Paušalizované platy vedou k platovému nedocenění a slabé motivaci kvalitních učitelů. Variabilita učitelských platů zůstává dlouhodobě nízká a neodpovídá rozdílům v kvalitě práce učitelů, což zvyšuje riziko odchodů z profese a snižuje zájmem o učitelské povolání u mladších generací,“ přibližuje dopady a rizika nastavaného systému spoluautor studie Vladimír Smolka.

Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde.

Kontakt na autory studie:

Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz
Vladimír Smolka, smolka@volny.cz

TZ ke stažení zde.

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce