
Platy učitelů v roce 2023 a výhled: jízda z kopce
11. 06. 2024
Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR navazuje na každoroční studie IDEA mapující vývoj a strukturu platů českých učitelů. Jak vysoké jsou relativní platy učitelů v mezinárodním srovnání, ve srovnání s minulostí a jaký je výhled?
Relativní platy učitelů byly vůči průměrné mzdě v české ekonomice až do roku 2017 velmi nízké – kolem 106 %. Patřily k nejnižším v ekonomicky vyspělých zemích světa. Do roku 2021 pak díky nebývale dynamickému růstu narostly na 125 %. Potom se však trend obrátil. Růst učitelských platů výrazně zaostával za růstem mezd v ekonomice a v roce 2024 relativní platy učitelů pravděpodobně klesnou pod 115 %.
Pro vývoj platů učitelů je určující vývoj veřejných vzdělávacích výdajů, konkrétně podíl výdajů na HDP. V Česku dosáhl historického maxima v roce 2021, což zhruba odpovídalo průměru zemí EU27 i OECD. Po roce 2021 tento podíl klesal a na základě Střednědobých výhledů státního rozpočtu (SDV SR) a predikce vývoje české ekonomiky pravděpodobně bude klesat i v letech 2024 až 2026.
„Vývoj absolutní i relativní úrovně platů učitelů pro další roky je dnes obtížně předvídatelný. Pokračující nejistoty měly a budou mít negativní dopady na zájem o tuto profesi, hlavně mezi mladšími zájemci,“ připomíná spoluautor studie Daniel Münich.
Zákonný závazek relativních učitelských platů na úrovni 130 % se vztahuje k průměrné mzdě v české ekonomice, zatímco mezinárodní srovnání OECD učitelské platy vztahují k průměrným mzdám vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Hodnota českého ukazatele 130 % však zhruba odpovídá hodnotě ukazatele OECD na úrovni průměru zemí OECD i EU27, která je 90 %. V roce 2021 Česko dosáhlo maxima 79 %, přičemž průměr zemí OECD byl oněch 90 %. V dalších letech se Česko průměru zemí OECD opět vzdaluje.
Pouhé udržení úrovně relativních platů roku 2024 i v letech 2025 a 2026 bude vyžadovat jejich zvyšování očekávaným tempem růstu nominálních mezd v ekonomice v těchto letech, tedy o 5,5 % a 4,7 %. Dosažení průměru zemí OECD v roce 2024 by vyžadovalo skokové zvýšení učitelských platů o 20–25 %. Pokud by mělo být v roce 2025 dosaženo průměru zemí OECD, musel by být rozpočet jen na učitelské platy meziročně vyšší o 31,7 mld. Kč. SDV SR však předpokládá pro celý rozpočet MŠMT meziroční pokles o 2 mld. Kč.
Studie ukazuje, že v roce 2023 poklesly relativní platy ve všech věkových skupinách učitelů. Nejatraktivnější platy mají stále nejmladší učitelé do 30 let, nejnižší naopak zůstávají platy učitelů ve středním věku, 30-49 let. Platy učitelů totiž s roky praxe rostou velmi pomalu, avšak po celou dobu učitelské kariéry.
„Platy učitelů jsou u nás dominantně určovány tarify, tedy roky praxe. Paušalizované platy vedou k platovému nedocenění a slabé motivaci kvalitních učitelů. Variabilita učitelských platů zůstává dlouhodobě nízká a neodpovídá rozdílům v kvalitě práce učitelů, což zvyšuje riziko odchodů z profese a snižuje zájmem o učitelské povolání u mladších generací,“ přibližuje dopady a rizika nastavaného systému spoluautor studie Vladimír Smolka.
Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde.
Kontakt na autory studie:
Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz
Vladimír Smolka, smolka@volny.cz
Přečtěte si také
- Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
- Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?
- Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
- Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia
- Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu
- Čeští vědci odkrývají záhadné ztráty nástrojů protivirové imunity u ptáků
- Výstava na zámku Vsetín přibližuje sesuvy nejen na Valašsku
- Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
- Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
- Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.