Odvaha íránských žen vzdorovat režimu je obdivuhodná, říká odborník na Írán
25. 10. 2022
Protesty, které v Íránu vypukly v polovině září, patří k nejsilnějším, jaké země v posledních letech zažila. Impulsem byla smrt dvaadvacetileté Mahsy Amíníové, zadržené policií kvůli volně nasazenému hidžábu – šátku, jímž si Íránky musejí na veřejnosti povinně zakrývat vlasy. Událost vyvolala vlnu spontánních protestů v ulicích i ve školách v Íránu, přičemž hlavními aktérkami byly a jsou právě ženy. „Jejich vzdor proti hypermaskulinnímu řádu tamního režimu je vskutku obdivuhodný,“ říká Kevin Schwartz z Orientálního ústavu AV ČR.
Tuhý teokratický režim vládne Íránu od takzvané islámské revoluce v roce 1979. V posledních letech se stupňuje tlak veřejnosti, která si žádá reformy a změnu způsobu vládnutí. Íránci se naposledy radikálně ozvali v roce 2009 po sporných prezidentských volbách, v roce 2017 a 2019 pak lidé vyšli do ulic mimo jiné kvůli ekonomickým a sociálním problémům země. Způsob protestů, které vypukly letos na podzim po úmrtí Mahsy Amíníové, je ale v mnohém jiný.
„Tyto protesty jsou unikátní v tom, že míří na jeden z nejvíce viditelných symbolů režimu – na hidžáb,“ říká Kevin Schwartz z Orientálního ústavu AV ČR. Hidžáb je šátek, který má zakrývat vlasy, krk a poprsí žen. Podle představitelů režimu je povinností muslimské ženy jej nosit. Podobná nařízení platí i v některých dalších muslimských zemích, afghánské hnutí Tálibán vyžaduje po ženách dokonce úplné zahalení do takzvané burky.
Pálení hidžábů a stříhání vlasů
V reakci na smrt Mahsy Amíníové ženy vyšly do ulic, strhávaly si hidžáby z hlavy a demonstrativně si stříhaly vlasy. Podpořilo je množství žen i v jiných zemích světa včetně evropských. Na sociálních sítích lze najít mnoho videí, na kterých si na podporu íránské ženské revolty například stříhají vlasy.
Je otázkou, jestli se tímto protestem v Íránu něco změní, nebo se situace uklidní a režim se udrží na další desetiletí. „Aktuální protesty nemají jasného lídra. Do popředí se zatím nepostavily nějaké výrazné osobnosti, které by vše někam směrovaly a artikulovaly své požadavky,“ upozorňuje Kevin Schwartz.
Proti současnému íránskému režimu se protestuje i daleko za jeho hranicemi. Tento snímek pochází z rumunské Bukurešti.
Mahsa Amíníová jako symbol
„Nezemřeš, tvé jméno se stane symbolem“ – takový nápis se objevil na hrobě Mashy Amíníové. Její tvář a jméno se stalo předmětem street-artistů nejen v íránských ulicích, objevuje se na různých plakátech, transparentech a na příspěvcích na sociálních sítích. Za méně než měsíc, který uplynul od smrti mladé ženy, se persky psaný hashtag s jejím jménem objevil na internetu nejméně 274milionkrát!
Kevin Schwartz zatím nechce předjímat, jaké bude mít současná situace rozuzlení. Je otázka, jestli se režim uchýlí k masovému nasazení brutální násilí, nebo se pokusí s protestujícími „vyjednávat“, zejména kvůli tomu, že je mezi nimi tolik teenagerů.
Kevin Schwartz působí v Orientálním ústavu AV ČR od roku 2017. Je odborníkem na perskou literaturu a současné dění v Íránu.
Aktuální prohlášení vedení Akademie věd ČR k aktuální situaci v Íránu zde.
Text: Leona Matušková a Martina Spěváčková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock a archiv Kevina Schwartze
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
- Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
- Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
- V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
- Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
- Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
- Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
- Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
- Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
- Stěny Kateřinské jeskyně pokrývají pravěké kresby, co o nich vědci zjistili?
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.