Nový web pomůže seniorům vzdělávat se i hledat prameny k dějinám 20. století
20. 09. 2022
Vzdělávací portál o nedávné historii nazvaný Tohle jsme prožili.cz spouštějí vědci Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Zaměřuje se na seniory se zájmem o 20. století. Kromě informací o klíčových milnících dějin nabízí také sérii dokumentárních filmů, diskusní fórum pro sdílení zážitků a didaktická videa. Herečka Eva Holubová v nich učí zájemce, jak v online prostředí využívat historické prameny a zdroje informací.
Portál Tohle jsme prožili.cz akcentuje zejména období velkých krizí a změn, z nichž mnohé dnešní senioři sami pamatují. Spíše než velkým politickým dějinám se věnuje společensky aktuálním tématům: přírodním katastrofám (záplavy v Litomyšli v roce 1984), veřejnému zdraví (Praha jako dějiště španělské chřipky po
1. světové válce), civilní ochraně (protiatomové kryty 80. let) nebo hospodářským krizím (měnová reforma 1953).
Součástí webu jsou i čtyři díly stejnojmenné dokumentární série Tohle jsme prožili podle scénářů historiků z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR a v režii Ivo Bystřičana. Kromě historiků a dalších odborníků v nich vystupují sami pamětníci.
„Například díl věnovaný měnové reformě jsme natáčeli v Plzni, kde v roce 1953 proti ní masivně protestovali dělníci,“ říká Martin Jemelka z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, historik a autor projektu.
„V dokumentu nejde o věrnou historickou rekonstrukci, ale více o tradice místního dělnictva a lokální plzeňskou kulturu dělnického protestu. Navštívili jsme také místní dělnickou a zahrádkářskou kolonii a mluvili s pamětníky,“ uvádí Martin Jemelka.
Já internet nesnáším, řekla Eva Holubová
Součástí portálu jsou i čtyři osmiminutová didaktická videa nazvaná Prameny online, která seniory vybízejí k práci s pramennými dokumenty v digitálním prostředí. Archivářka Soňa Martinovská je v nich před kamerou partnerkou herečce Evě Holubové, která se snaží v online prostředí pátrat ve starých kronikách, novinách, mapách a matrikách.
„Na to teda zapomeňte, já internet úplně nesnáším,“ byla první reakce Evy Holubové, když jí tým nabízel spolupráci. Původní rezervovaný postoj měnící se v zájem a nadšení nakonec autoři v koncepci využili. „Díky online zdrojům můžeme svou zkušenost opravdu obohatit o skryté a netušené souvislosti. Dokonce můžeme sedět doma a cestovat prstem po mapě – a s druhou rukou na internetu, který umožňuje přístup k fantastickým digitalizovaným artefaktům minulosti,“ zdůrazňuje režisér, scenárista a sociolog Ivo Bystřičan.
Žádná krize netrvá věčně
Důležitou součástí webového portálu Tohle jsme prožili.cz je také diskusní fórum, kde mohou senioři sdílet své vzpomínky a reflektovat tak minulost.
„Chceme upozornit na skutečnost, že dnešní senioři podobné krizové momenty již dříve překonali, jak zazní v závěru jednoho z dílů dokumentu, ,žádná krize netrvá věčně´, což zejména v kontextu dnešních krizí může být povzbuzením,“ dodává historik Martin Jemelka.
Pandemie: nerovný přístup seniorů ke vzdělávání
Vznik portálu, který se na půdě Masarykova ústavu a Archivu AV ČR připravoval v letech 2020–2022, podpořila Technologická agentura ČR v rámci projektu Senioři – nositelé historické paměti 20. století: Distanční vzdělávání třetího věku v historických vědách v éře pandemie COVID-19.
Uplynulé dva roky pandemie totiž značně poznamenaly i vzdělávání třetího věku. Zatímco základní, střední a vysoké školy po svém uzavření postupně přesunuly výuku do digitálního prostředí, výuka seniorů byla dlouhou dobu v podstatě zastavena nebo zásadním způsobem omezena.
„Právě senioři byli enormně dotčeni nerovným přístupem ke vzdělávání a spolu s tím i připraveni o jednu z možností, jak prostřednictvím vzdělávání smysluplně trávit svůj volný čas s vrstevníky s podobnými zájmy,“ potvrzuje Martin Jemelka.
Přitom právě historické vědy patří na univerzitách třetího věku k nejoblíbenějším oborům. Před vypuknutím pandemie covidu-19 navštěvovala přednášky z historie takřka polovina z celkového počtu až 60 000 studentů univerzit třetího věku.
Kontakty:
doc. PhDr. Martin Jemelka, Ph.D., řešitel a autor projektu
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
jemelka@mua.cas.cz
Mgr. et Mgr. Jitka Jindřišková
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
jindriskova@mua.cas.cz
Mgr. Soňa Martinovská, Ph.D.
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
martinovska@mua.cas.cz
Přečtěte si také
- V Praze se otvírá high-tech centrum pro nová léčiva
- Větší, čistší a bez defektů. Vědci našli nový způsob vytváření 2D materiálů
- Nová metoda pro enzymovou syntézu potenciálních RNA léčiv
- Zvídavost vpřed! Zájemci se můžou hlásit na doprovodný program Veletrhu vědy
- O víkendu foťte rostliny i ptáky! Šest českých měst soutěží v největší výzvě
- Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
- Rizika reformy doktorského studia
- Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
- Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
- Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.