NASA potvrdila první úspěšný test planetární obrany v historii Země
27. 09. 2022
Dnes v 1:14 ráno středoevropského letního času americká sonda Double Asteroid Redirection Test (DART) uskutečnila první úspěšný test planetární obrany v historii a narazila do asteroidu Dimorphos (řecky „dvě podoby“), který jako měsíc obíhá větší asteroid Didymos (řecky „dvojče“). Přenos hybnosti impaktem je jeden z možných mechanismů planetární obrany. V rámci širší mezinárodní strategie sonda DART předvedla schopnost automatického navedení k cílovému asteroidu a ovlivnění jeho dráhy kolizí. DART je doprovázen malou italskou sondou LICIACube, která tuto kolizi sledovala zpovzdálí.
Cílem mise DART je dvojitý asteroid složený z většího asteroidu Didymos (průměr 780 m), kolem kterého obíhá menší asteroid Dimorphos (průměr 160 m). Tento dvojitý systém asteroidů v současné době nepředstavuje bezprostřední nebezpečí a slouží jako přirozená laboratoř k testu mechanismů planetární obrany metodou kinetického impaktoru.
DART dopadl na asteroid Dimorphos rychlostí 6,15 km/s a pohybová energie předaná touto kosmickou sondou změnila dobu oběhu Dimorphu kolem většího asteroidu Didymos. Dráha obou asteroidů kolem Slunce nebyla ovlivněna, a tudíž je tento test pro Zemi bezpečný. Dopad sondy DART změnil oběžnou dobu asteroidu Dimorphos o několik minut. Přesné změření této změny bude trvat několik týdnů a podílejí se na něm i vědci z Astronomického ústavu AV ČR.
Evropská kosmická agentura ESA připravuje doprovodnou sondu Hera, která přiletí k binárnímu asteroidu Didymos v roce 2027. Namísto kolize se sonda Hera pomalu přiblíží a podrobně prozkoumá oba asteroidy – změří jejich hmotnost, velikost, složení, vnitřní strukturu a s vysokým rozlišením zmapuje následky dopadu sondy DART na asteroid Dimorphos. Hera také ponese malou sondu Milani, která bude vybavena finsko-českou hyperspektrální kamerou ASPECT mapující mineralogické složení obou asteroidů.
Čeští vědci a inženýři z Astronomického ústavu AV ČR, Geologického ústavu AV ČR a Vysokého učení technického v Brně se plánování a analýzy dat misí DART i Hera aktivně účastní.
Obě mise testují nové kosmické technologie a poskytují data k zpřesnění naších modelů a předpovědí možné budoucí hrozby v podobě nebezpečného asteroidu křižujícího dráhu Země. DART je misí NASA a Johns Hopkins Applied Physics Laboratory je zodpovědná za její průběh.
Doplňující informace z nedávné tiskové zprávy Astronomického ústavu AV ČR:
Tisková zpráva NASA:
https://dart.jhuapl.edu/News-and-Resources/article.php?id=20220926
Více informací:
Dr. Petr Pravec, Astronomický ústav AV ČR
vedoucí skupiny fyziky asteroidů, Oddělení meziplanetární hmoty
petr.pravec@asu.cas.cz
+420 323 620 352
doc. Tomáš Kohout, planetární geolog, Geologický ústav AV ČR
kohout@gli.cas.cz
+420 776 646 609
Dr. Petr Scheirich, Astronomický ústav AV ČR
skupina fyziky asteroidů, Oddělení meziplanetární hmoty
petr.scheirich@asu.cas.cz
+420 323 620 115
Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
pavel.suchan@asu.cas.cz
+420 737 322 815
Přečtěte si také
- Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
- Rizika reformy doktorského studia
- Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
- Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
- Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
- Na opravu dlažby kostela na Zelené hoře použili vědci unikátní technologii
- Architekt a fotografie. Josefa Schulze ukáže nová výstava ve Window Gallery
- Česko má novou zbraň proti nebezpečným virům a infekcím
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví narozeniny
- (Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.