Mladý český vědec poprvé zdokumentoval největšího hlodavce Austrálie a Oceánie
15. 05. 2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika exemplářů v muzejních sbírkách. Nyní byly zveřejněny první videozáběry a fotografie zvířete v jeho přirozeném prostředí.
Velekrysa Mallomys istapantap byla popsána teprve nedávno - v roce 1989 - na základě starých muzejních materiálů. Naposledy byla zaznamenána před 30 lety a dosud nikdy nebyla vyfotografována. Nové snímky i terénní data mladého českého vědce tak představují mimořádný příspěvek k poznání tohoto vzácného druhu a celkově málo známé savčí fauny Nové Guineje. „Je neuvěřitelné, že takto velké a pozoruhodné zvíře zůstávalo pro vědu tak málo poznané. Kolik toho ještě o biodiverzitě tropických hor nevíme?“ říká František Vejmělka, který kromě fotek a videozáběrů pořídil i první měření samců a přinesl informace o potravě, parazitech, aktivitě, pohybu a další poznatky o způsobu života tohoto hlodavce.
Novoguinejské velekrysy představují spolu s filipínskými velemyšmi největší myšovité hlodavce světa. Vyskytují se pouze ve strmých velehorách Nové Guineje pokrytých panenskými pralesy, kde se díky nepřítomnosti šelem a jiných konkurenčních savců mohli za 5 milionů let svého vývoje rozrůznit do úžasné druhové a tvarové pestrosti. Huňaté velekrysy Mallomys istapantap žijí skrytým způsobem života v těžko přístupných oblastech, v noci šplhají po stromech, přes den se ukrývají v norách v zemi či v korunách stromů a živí se výhradně býložravě. Mají ostré hlodáky, hustou srst a tlapky dlouhé až 8 cm, tělo se silným ocasem měří 85 centimetrů a váží až 2 kilogramy. Vzhledem k odlehlosti a obtížné dostupnosti lokality, kde se vyskytují, a jejich noční aktivitě jsou však extrémně obtížně sledovatelné.
„Nebýt domorodých lovců, kteří mě provázeli v horách a pomáhali mi zvířata najít, bych nikdy taková data nezískal,“ říká František Vejmělka. Na své půlroční expedici, při níž úzce spolupracoval s několika místními kmeny, mapoval druhovou bohatost savců na nejvyšší hoře Papuy Nové Guineje, Mount Wilhelmu (4509 m n. m.), od jejího úpatí až na vrchol. Při svém výzkumu zaznamenal a posléze geneticky určil 61 druhů nelétavých savců (hlodavců a vačnatců), kteří se na hoře vyskytují.
Výzkum přispívá k lepšímu pochopení mimořádné biodiverzity málo poznaných tropických hor Nové Guineje. Zatímco americké, africké, i orientální tropy už byly takto probádány, australská oblast zůstávala z tohoto pohledu nepoznaná, natož geneticky analyzovaná. Klíčový je i význam spolupráce s místními komunitami, které se díky vědcům dozvídají o jedinečnosti přírodních hodnot svého území a potřebě je chránit, například před stále rostoucí hrozbou těžby.
Objev byl zveřejněn v odborném časopise Mammalia: Vejmělka, F. (2025). First scientific observation of the largest Sahulian rodent, Mallomys istapantap, in the wild. Mammalia. https://doi.org/10.1515/mammalia-2024-0153
Kontakt:
Mgr. František Vejmělka
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Entomologický ústav Biologického centra AV ČR frvej@seznam.cz
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka
Biologické centrum AV ČR
778 468 552
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Cílení na mechaniku nádorů naznačuje možnou cestu k léčbě rakoviny jater
- Akademie věd udělila medaile
- Arktické rostliny reagují na změnu klimatu nepředvídatelně
- Z čeho má Česko platit vyšší obranné výdaje: ekonomický pohled
- Největší sbírka myších kmenů otevírá možnosti pro evoluční výzkum i biomedicínu
- Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci
- Centrum elektronové mikroskopie rozšiřuje možnosti vědeckých týmů i průmyslu
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.