Mezioborovost ve veřejném zájmu. Vědci představili tři programy Strategie AV21
24. 10. 2022
Společnost čelí mnoha výzvám, jejichž řešení je zdánlivě v nedohlednu. Na aktuální problémy reagují v Akademii věd ČR interdisciplinární programy Strategie AV21. Tři z nich představila konference, která se uskutečnila v prostorách Akademie věd na Národní třídě v Praze 21. října 2022. Na setkání s podtitulem Špičkový výzkum ve veřejném zájmu badatelé prezentovali výstupy ukončených programů Kvalitní život ve zdraví a nemoci a Diagnostické metody a techniky a probíhajícího programu Globální konflikty a lokální souvislosti: kulturní a společenské výzvy.
V úvodu přivítala účastníky předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Vyzdvihla, že Strategie AV21 přispívá k řešení současných problémů, propojuje instituce a umožňuje multidisciplinární přístup k řešení společensky relevantních problémů.
Interdisciplinarita je základ
U zrodu Strategie AV21 stál bývalý předseda Akademie věd ČR a nynější senátor Jiří Drahoš. „Uvědomili jsme si tehdy, že Akademie věd by se měla profilovat jako instituce, jejímž hlavním posláním je provádět špičkový výzkum ve veřejném zájmu. S touto reflexí jsme spojili i přípravu Strategie AV21, která využívala mezioborových a meziinstitucionálních synergií. V nich jsme se snažili reagovat na společenské problémy,“ zmiňuje pohnutky, které vedly k založení iniciativy. Úspěch Strategie AV21 podle něj potvrzuje odezva z politické a podnikatelské sféry i ze zahraničí.
Politická řešení se však často přijímají bez vědeckých podkladů, postěžovala si ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Přitom množství společenských problémů i jejich náročnost se stále zvyšují. „Pokud využijeme kapacit vědců a multidisciplinární přístup – právě tak, jak je Strategie AV21 nastavená – můžeme mnoho výzev úspěšně vyřešit,“ věří ministryně.
Konferenci navštívila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.
Kvalitní život s epilepsií
Vlastní konferenci zahájil příspěvkem Kvalitní život ve zdraví i nemoci Jakub Otáhal z Fyziologického ústavu AV ČR. Představil výsledky programu QUALITAS, jehož hlavním koordinátorem je jeho domovský ústav. Spolupracují na něm kromě pracovišť Akademie věd ČR i pražské nemocnice. Za největší úspěch označil Jakub Otáhal založení Epilepsy Research Centre Prague. Cílem projektu je zlepšení života epileptiků a jejich rodin, zaměřuje se ale také na edukační a popularizační aktivity v dané oblasti.
Metody pro praxi
Místopředsedkyně Akademie věd Ilona Müllerová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR představila program Diagnostické metody a techniky. Vědci se v něm zabývají výzkumem metod, technik a nástrojů pro diagnostiku, metrologii, zobrazování a analýzu v oblasti živé i neživé přírody. Spolupracují se subjekty, které metody používají. Program tedy spojuje těsně vědu a praxi. Jako jeho výsledek se například každoročně koná Podzimní škola elektronové mikroskopie, největší škola svého druhu na světě.
Konflikty a výzvy
Některé výstupy programu Globální konflikty a lokální souvislosti: kulturní a společenské výzvy prezentoval Jindřich Krejčí ze Sociologického ústavu AV ČR. Projekt Pražské fórum pro romské dějiny je platformou pro sdílení poznatků z dané sféry. Unikátní je i ve světovém měřítku, jelikož se do jeho založení tématu romské historie nevěnovala zvláštní pozornost. Dalším výsledkem je vedle Pražského fóra pro romské dějiny například vydání ceněné arabsko-české didaktické příručky Islámská čítanka. Studijní antologie arabského islámského písemnictví.
Základní programový rámec Strategie AV21 s mottem „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“ formulovala Akademie věd ČR roku 2014. Od té doby jej rozvíjí s ohledem na aktuální otázky a potřeby, v současné době zahrnuje patnáct programů. Závěrem konference předseda Rady Strategie AV21 Jiří Plešek z Akademické rady AV ČR vyzdvihl výbornou práci badatelů, kteří návrhy pro programy předkládají – momentálně je jich však čtyřnásobný „převis“ oproti počtu, které Strategie AV21 může podpořit. Rozhovor s Jiřím Pleškem na téma Strategie AV21 si můžete přečíst ve starším čísle časopisu AB / Akademický bulletin.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
- Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.