
Mediální diskurz o Green Dealu z hlediska energetiky
10. 01. 2023
Green Deal, iniciativa Evropské komise zaměřená na ochranu klimatu a snížení emisí skleníkových plynů, vyvolal v české veřejné debatě kontroverze. Analýza mediálního diskurzu o Green Dealu z hlediska energetiky ukazuje, že Zelená dohoda je vnímána převážně negativně. V médiích byla označována odsuzujícími výroky a negativními charakteristikami zejména předními českými politiky. Vstřícnější pohled na ni mají české firmy, obce a odborníci. Veřejná debata se proměňuje zejména vlivem války na Ukrajině ve prospěch energetické bezpečnosti a urychlení zelené transformace.
Analýza mediálního diskurzu (debaty) o Green Dealu (Zelené dohodě pro Evropu) zkoumala argumenty a tvrzení různých aktérů od vydání balíčku Fit for 55, tedy od července 2021, po dobu jednoho roku. Tato analýza veřejné debaty je založena na kritické analýze diskurzu a její aplikaci v oblasti environmentální politiky.
Hlavní výzkumné otázky byly: Jaké hlavní argumenty týkající se energetiky se objevovaly ve veřejné debatě o Green Dealu ? Jaké diskurzívní strategie využívali aktéři ve veřejné debatě o Green Dealu? Co mělo vliv na diskurz o Green Dealu? Jak se mediální diskurz proměňoval v čase a v kontextu energetické krize a války na Ukrajině?
Zdrojem dat byl mediální obsah tištěných a internetových médií v období jednoho roku od července 2021 do června 2022. Do vzorku byla zařazena Mladá fronta jako masmédium, odborný časopis Energetika a internetový zpravodajský magazín Ekolist.cz. Vyhledávání textů podle klíčového slova Green Deal (případně Zelená dohoda) zprostředkovala společnost Newton Media. Po odfiltrování duplicit a významů nepojících se s energetikou bylo do analyzovaného vzorku zařazeno 240 článků.
Tabulka 1: Skladba vzorku článků
Ve sledovaném období převažuje v mediální reprezentaci tématu negativní hodnocení (ve 144 případech), zatímco neutrální a pozitivní hodnocení je méně časté (80 a 85 případů).
Tabulka 2: Četnost hodnocení Green Dealu v jednotlivých médiích
Argumentace se odlišovala podle typu účastníků debaty, v závislosti na druhu média a také v čase. Mezi aktéry prezentujícími svůj názor na Zelenou dohodu pro Evropu převládali politici a představitelé firem, dále se v debatě vyjadřovali odborníci, zástupci neziskových organizací, úředníci, ale také laici.
Čeští političtí aktéři (zejména spojení s předchozí vládou A. Babiše, ale i další významní politici jako třeba prezident M. Zeman, bývalý prezident V. Klaus, předseda SPD T. Okamura, politici KSČM a Trikolory) vnímají Green Deal jako hegemonní (vládnoucí) diskurz, institucionalizovaný do konkrétních politických opatření prosazovaných Evropskou komisí, kterému jsou podřízení a musejí se mu z české pozice bránit. Využívali k tomu různých diskurzívních strategií. Šlo o negativní označování iniciativy výraznými přídavnými jmény a spojování s negativními charakteristikami a jevy (např. zelená sebevražda, šílenství či teror). Silné odsuzující výroky, ve kterých je Green Deal vykreslován jako něco hrozivého, nebezpečného a nesmyslného, tak znesnadňují debatu a racionální argumenty. A souvisí s dalšími tvrzeními, která volají k semknutí a obraně proti hrozbě, která přichází zvenku a je nařízena shora. Jako účinnou diskurzívní strategii využívali někteří aktéři přirovnání Zelené dohody pro Evropu ke komunistické ideologii a řízenému hospodářství.
Green Deal byl nejčastěji uváděn jako viník energetické krize, příčina růstu inflace a faktor zvyšující ceny plynu již od podzimu 2021. Podle kritiků povede k nezaměstnanosti a chudobě, což přispěje k sociálnímu napětí a podlomení české ekonomiky. Obnovitelné zdroje energie jsou považovány za nespolehlivé, nestabilní a málo výkonné. Česko by se proto mělo z Green Dealu vyvázat.
Diskurzívní koalici zastávající negativní stanovisko tvoří především přední čeští politici, neutrálně se k Zelené dohodě staví energetičtí odborníci a nová česká vláda a pozitivní pohled na ni mají firmy, města a obce, odborníci a politici EU.
Na druhou stranu byl Green Deal pozitivně vnímán ve spojení s hodnotami environmentální udržitelnosti a soběstačnosti a jako rámec pro předcházení klimatickým dopadům, ke snížení emisí, energetickým úsporám, zlepšení životního prostředí a zdraví a vytvoření nových pracovních míst. Příznivci ho chápou jako příležitost pro investice, inovace a rozvoj nových technologií. Zazněly také hlasy zdůrazňující využití dotací z evropských fondů.
Diskurz o Green Dealu se odlišoval podle typu média. Negativní hodnocení převažuje v tištěném médiu MF DNES, vlastněném Agrofertem a spojeném tak s (ex)premiérem A. Babišem. Časopis Energetika prezentuje odborný diskurz s převažujícím neutrálním hodnocením, objevuje se v něm i vyvracení mýtů o Green Dealu, nicméně tento časopis má omezený čtenářský rozsah a je určen spíše odborníkům v energetice. V internetovém magazínu Ekolist převažuje hodnocení pozitivní, což souvisí s environmentální orientací média.
Mediální diskurz o Green Dealu se mění v čase. V době vydání balíčku Fit for 55 v létě 2021 se vedla debata k elektromobilitě a projevily se výrazné hlasy odmítající nejen zákaz aut se spalovacími motory, ale i celý Green Deal. Na podzim 2021 debatu rámovalo zdražování energií a energetická krize, přičemž debata vrcholila v listopadu v souvislosti s klimatickým summitem v Glasgow, kde (ex)premiér Babiš prezentoval silně negativní postoj vůči Zelené dohodě pro Evropu. Veřejná debata se částečně mění s nástupem nové české vlády v prosinci 2021. Od konce února se začal v diskusi projevovat vliv války na Ukrajině, kterou lze považovat za moment diskurzívní změny, a v létě pak i předsednictví Česka v Evropské unii. Debata se začala otáčet spíše ve prospěch zelené politiky v souvislosti s energetickou bezpečností a nezávislostí na Rusku. Více byly slyšet hlasy k urychlení zelené transformace a přechodu na obnovitelné zdroje energie.
Kontakt:
Marta Kolářová
Sociologický ústav AV ČR
marta.kolarova@soc.cas.cz.
TZ na webu SOÚ AV ČR.
O projektu
Aktivita byla podpořena Strategií AV21 v rámci výzkumného programu Udržitelná energetika (výzkumné téma Udržitelná energetika a společnost).
Celá výzkumná zpráva je publikována zde.
Přečtěte si také
- Výzkum mezidruhových kříženců pomůže ve šlechtění odolnějších plodin
- Jít za hranici angličtiny je pro ochranu přírody zásadní
- Kvalita spánku úzce souvisí s kvalitou života
- Pro oslovení kultivovaných turistů poslouží i výsledky humanitního výzkumu
- Nová česká laboratoř pro výzkum smrtících virů
- Levitující šperk i holografickou projekci nabídne unikátní výstava
- Týden mozku nabídne přes 50 akcí ve čtyřech městech
- Hledat chemické látky ve složitých směsích je mnohem jednodušší
- Akademické půlhodinky přinesou přednášky z biologie, historie či psychologie
- Čtyři medaile Akademie věd pro osobnosti, které posunuly své obory
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.