Koncert FOK pro Akademii věd připomněl 80. výročí narození Petra Hapky
23. 05. 2024
Na hotelu v Olomouci, Šaškové počmáraní nebo První noc v novém bytě. I tyto písně zazněly 21. května 2024 na koncertu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, který vznikl ve spolupráci s Akademií věd ČR. Písňový večer v Divadle Hybernia totiž připomněl nedožité 80. narozeniny skladatele Petra Hapky. Večerem provázel zpěvák Ondřej Ruml.
Spolupráce Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a Akademie věd ČR má letitou tradici. „Příběh začal asi před deseti lety, kdy jsme se setkali s tehdejším předsedou Akademie věd Jiřím Drahošem a dohodli se, že bychom mohli jednou za rok uspořádat koncert Pražských symfoniků pro zaměstnance a přátele Akademie věd,“ vzpomněl ředitel orchestru Daniel Sobotka.
„Minulé roky jsme v projevech pojmenovávali podobnosti mezi uměním a vědou – jmenovali jsme například talent a kreativitu, ale jednu věc jsme nezmínili. Umění i věda potřebují svobodu, ochotu i odvahu jít proti paradigmatům i stylům,“ zdůraznila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Koncert pořádaný k 80. výročí narození Petra Hapky je podle ní v tomto směru symbolický. „Myslím, že právě Petr Hapka svobodu ctil a měl také svůj osobitý styl.“
Eva Zažímalová a Daniel Sobotka
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, který na pódiu „zpíval“ – u úvodní písně Yo soy el cantante i doslova – pod taktovkou uznávané dirigentky Michaely Rózsa Růžičkové, doprovázel sólisty Ondřeje Rumla a Lenku Novou. Doplnil je Matej Benko Quintet. Zaměstnanci a hosté Akademie věd ČR si tak poslechli orchestrálně barevné úpravy proslulých, ale i méně známých písní nejen od autorského tandemu Hapka a Horáček, které tvořily polovinu repertoáru.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.