Zahlavi

Jak krásná může být věda? Prozradí další ročník soutěže Věda fotogenická

13. 05. 2022

Věda nepřináší jen poznání a pokrok, nezřídka také svou krásou povznáší. Dovede nám zpřístupnit pohledy, které jsou našemu zraku běžně skryté. Díky práci nadaných expertů, kterým zároveň nechybí umělecké cítění, můžeme nahlédnout do tajemných míst makro i mikrosvěta a uvidět je tak, jak je odkrývá vědecké bádání. Startuje další ročník tradiční fotografické soutěže Věda fotogenická, kterou pořádá Akademie věd ČR.

Fotografický snímek není jen pouhým zachycením objektu. Skrývá určité pozadí: jak a kdy byl pořízen, a z jakého důvodu? „Každá fotografie, která byla a bude do soutěže poslána, pro autora nese svůj příběh. Má určitý důvod, proč je pro něj zajímavá,“ říká Kateřina Mrázová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, výherkyně minulého ročníku Vědy fotogenické.

Za vítězným snímkem Kateřiny Mrázové se skrývá mravenčí práce jak s přípravou samotného vzorku, tak s pozdější kolorizací fotografie.
Za vítězným snímkem Kateřiny Mrázové se skrývá mravenčí práce jak s přípravou samotného vzorku, tak s pozdější kolorizací fotografie. 

Její snímek nazvaný Ve víru růžové zobrazuje část květu zvonku v nebývalém detailu. Je výsledkem mnoha hodin strávených při přípravě vzorku, který se musí zafixovat a šetrně zbavit vlhkosti. Elektronový mikroskop, kterým je foto pořízeno, navíc realitu zachycuje pouze černobíle. Velké úsilí tak vědkyně musela věnovat také počítačové kolorizaci snímku. Výsledná fotografie dává nahlédnout lidskému oku utajenou estetiku květiny, kterou na louce často přejdeme bez povšimnutí.

Fotografii vybrala porota z celkového počtu 239 snímků, které jejich autoři přihlásili do minulého ročníku soutěže. Zúčastnilo se jí 66 badatelů z celkem 28 pracovišť Akademie věd ČR.

Trpělivost a pečlivost vědců stojí také za neobvyklými snímky z makrosvěta. Své o tom ví Lukáš Vejřík z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR, který v Krugerově národním parku v Jihoafrické republice pořídil snímek, který se stal vítězným za rok 2020.

Pět dní pozoroval život skupiny lvů a v určitý moment mu jeden ze samců poskytl nebývalý zážitek. „Dokonalý okamžik, kdy se vůdce smečky upřeným pohledem zadíval přímo do mého objektivu trval pouhý zlomek vteřiny,“ popisuje biolog. Vítězná fotografie je tak dílem souhry okolností, trpělivosti autora a jeho pohotové reakce. Více o jeho osudovém setkání s těmito šelmami si můžete přečíst v rozhovoru pro Akademický bulletin.

Podle slov vítěze za rok 2020, Lukáše Vejříka, mu soutěž umožňuje spojit práci s koníčkem, kterým je fotografováním divoké přírody.
Podle slov vítěze za rok 2020, Lukáše Vejříka, mu soutěž umožňuje spojit práci s koníčkem, kterým je fotografováním divoké přírody.

Letošní, již devátý ročník soutěže fotografických talentů sestává ze dvou hlavních kategorií. První z nich je tradiční soutěž o nejlepší nebo nejoriginálnější snímek s vědeckou tematikou. Má zachycovat fenomény nebo procesy vědeckého poznání. A to ať už se týkají živé, či neživé přírody.

Druhá kategorie, nazvaná Vědci a dobrodružství, pak zhodnotí snímky, které zachytávají neobvyklé situace, ve kterých se vědci během své práce či mimo ni ocitají. Soutěžní příspěvky do třetí, speciální kategorie, mají podobu krátkých videí s vědeckou tematikou.

Z přihlášených fotografií porota vybere tucet semifinalistů, kteří se objeví na oficiálním kalendáři Akademie věd ČR pro rok 2022. Z nich se pak určí celkový vítěz v každé kategorii.

Pro svého favorita budete moci hlasovat také sami, a to skrze facebookovou stránku AV ČR. Zde se také dozvíte průběžné výsledky. Více informací, včetně galerie fotografií z minulých ročníků a jejich příběhů si můžete prohlédnout na oficiální stránce Vědy fotogenické.

Více o soutěži Věda fotogenická jsme psali zde:

Věda fotogenická
Umění a věda: výherci soutěže Věda fotogenická odhalují svět bádání
Jaký bude nejkrásnější vědecký snímek roku 2021? Startuje soutěž Věda fotogenická


Text: Jan Hanáček, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Věda fotogenická 

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce