Zahlavi

Jaký bude nejkrásnější vědecký snímek roku 2021? Startuje soutěž Věda fotogenická

28. 04. 2021

O tom, že je věda užitečná, není pochyb. Už osmým rokem ale zaměstnanci Akademie věd ČR přesvědčují veřejnost, že je i krásná. Při své práci pořizují fotografie, které pak soutěží v anketě Věda fotogenická. Snímky, jež nejvíce zaujmou porotu, si návštěvníci mohou prohlédnout v Galerii Věda a umění. Letošní hledání vizuálně nejatraktivnějších vyobrazení z badatelského světa právě začíná. 

Závěr loňského roku ani začátek toho letošního výstavám vzhledem k epidemické situaci a protikoronavirovým opatřením příliš nepřály, takže ačkoli v prostorách galerie od prosince do poloviny března visely opravdové skvosty – vítězné velkoformátové snímky Vědy fotogenické 2020 –, mnoho obdivovatelů krásy vědy si je naživo prohlédnout nemohlo.

I proto z iniciativy organizátorů soutěže vzniklo video, v němž diváky výstavou provádějí členové odborné poroty Markéta Pravdová coby její předsedkyně a Michael Komm. Úvodního slova k virtuální prohlídce se ujala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Snímky zobrazují práci vědců na našich pracovištích – zvlášť v dnešní době je to podstatné. Jednak proto, že práce pokračuje tak, jak má, a také proto, že současná pandemická situace ukázala, že věda je a bude důležitá,“ poznamenává s tím, že fotografie mají i svou nepopiratelnou uměleckou hodnotu.

Věda za časů covidu
Právě na život během pandemie reaguje jedna z vedlejších kategorií letošního ročníku soutěže. Nese název Vědci a práce domácí a nechá veřejnost nahlédnout do soukromí badatelů, kam se museli uchýlit, když protiepidemické restrikce dosahovaly vrcholu. Jak vypadá home office „po vědecku“ a jak se dá skloubit s péčí o děti a domácnost?

Druhá vedlejší kategorie bude patřit inspiraci. Fotografie s podtitulem Múzy ve vědě nabídnou odpovědi na otázku, kde a od koho přichází prvotní vnuknutí při badatelské práci. Vítězné snímky se potom stanou součástí rozpohybovaných videí, takže múzy doslova vystoupí z obrazu.

Zlatým hřebem soutěže Věda fotogenická je každoročně stejnojmenná hlavní kategorie. Sedmý ročník opanoval snímek Pohled predátora zobrazující lva, který upřeně hledí na fotografa zpoza mršiny žirafy. Autorem je Lukáš Vejřík z Biologického centra AV ČR, který ji pořídil v Krugerově národním parku v Jihoafrické republic, kde se účastnil konference Species on The Move. „Není možné si nevšimnout paralely s vědci, kteří často tráví obrovské množství času trpělivým pozorováním předmětu jejich zájmu, nejsou schopni dospět ke kýžené kořisti v podobě překvapivého objevu, zformulování teorie a podobně,“ komentuje fotografii Michael Komm.

Pohled predátora
Vítězný snímek v hlavní kategorii v soutěži Věda fotogenická 2020: Pohled predátora –⁠ Lukáš Vejřík, Biologické centrum AV ČR

V minulosti uspěly snímky polymeru nesoucího léčiva dovnitř nemocných buněk, středověké skalní umění v Uzbekistánu, skvrna na polovodiči nebo mládě sýčka v dlani svého ochránce. Všechny fotografie z uplynulých sedmi ročníků nejen z hlavní kategorie si můžete prohlédnout na webu Vedafotogenicka.cz.

V roce 2020 měla odborná porota zatím nejtěžší úlohu. Do ankety se přihlásilo rekordních 106 zaměstnanců z 34 pracovišť Akademie věd ČR s 362 fotografiemi. „Těší nás, že zájem o soutěž neustále roste,“ říká Markéta Pravdová a dodává pro srovnání, že v roce 2014 – při prvním ročníku – to bylo o sto snímků méně.

Zaměstnanci Akademie věd ČR nyní mají možnost až do konce června přihlašovat své výtvory. Vyhlášení vítězů proběhne na podzim. Následovat bude výstava v Galerii Věda a umění a fotografie se tak jako každý rok stanou také součástí reprezentativního kalendáře Akademie věd ČR.

Za projektem Věda fotogenická stojí spolek Fórum Věda žije!. Na organizaci se podílí Středisko společných činností AV ČR.

Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: archiv Vědy fotogenické (úvodní foto s názvem Kulička se umístilo na druhém místě ve Vědě fotogenické 2020, autorkou je Jana Nebesářová z Biologického centra AV ČR)

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce