
Jubilejní 10. ročník Veletrhu vědy přilákal desetitisíce návštěvníků
06. 06. 2026
Tisíce zážitků, dvě haly se stovkou interaktivních expozic a bohatý doprovodný program nabídl letošní ročník Veletrhu vědy, který se konal od 4. do 6. června 2026 v PVA EXPO Praha v Letňanech. Cestu na výstaviště si našli žáci a studenti ze základních a středních škol, rodiny s dětmi i lidé staršího věku. Událost, kterou již tradičně pořádá Akademie věd ČR, je totiž vhodná a přístupná pro všechny zvídavé zájemce.
Školám patřilo zejména čtvrteční a páteční dopoledne. Odpolední a sobotní program pak vzaly útokem rodiny s malými i odrostlejšími dětmi. Právě děti si hodně užívaly přítomnosti několika rozpohybovaných robotů nebo možnosti přiložit si na ruku pakobylku nebo krásného velkého brouka roháče. S radostí plnily kvízy a řešily hlavolamy, některé dokonce neváhaly soutěžit v množství kliků (nikoli na počítači) a skoků. Odměnou jim byly nejen sladkosti a propagační předměty vědeckých ústavů a univerzit, ale především zážitky a radost z poznání.
Bohaté aktivity by nebyly možné bez obětavé práce vědců a vědkyň, kteří se nad rámec své práce po celé tři dny věnovali dětem i všem ostatním návštěvníkům. „Jubilejní ročník Veletrhu vědy by se neobešel bez nesmírného zápalu všech vystavovatelů z ústavů Akademie věd ČR i ostatních zapojených institucí, ani bez podpory vedení Akademie věd ČR a partnerů, kterým bych tímto ráda poděkovala,“ vyzdvihla Kateřina Sobotková, ředitelka Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR, instituce, která má organizaci Veletrhu vědy na starosti. „Děkujeme, že pomáháte budovat most mezi vědou a veřejností a těším se na společné setkání se všemi příznivci vědy na příštím ročníku,“ dodala.
Nové technologie i příroda
Na své si letos opět přišli i fanoušci nových technologií – obdivovali nejnovější 3D tiskárny nebo se za pomoci virtuální reality přiblížili k jadernému reaktoru. Badatelé z Ústavu termomechaniky AV ČR si pro návštěvníky připravili laserově-ultrazvukovou střelnici a odborníci z Fyzikálního ústavu AV ČR nabídli možnost pohlédnout mikroskopem na krystalickou látku.
Milovníci rostlinek se potěšili na stanovištích Ústavu experimentální botaniky AV ČR nebo Botanického ústavu AV ČR. Do pravěku a pod zemský povrch zavedla návštěvníky expozice Geologického ústavu AV ČR, která umožnila „projít si“ různá pohoří světa, včetně pískovcových skalních měst s věžemi, branami a kaňony. Své projekty na ochranu přírody představila také ZOO Praha.
Člověk ve všech podobách
Ti, které zajímá lidská duše, vyhledali stánek Psychologického ústavu AV ČR nabízející průřezový pohled na aktuální výzkum lidského myšlení, chování i emocí. Lidé se zastavovali také u aktivit připravených Filosofickým ústavem AV ČR nebo antropology z Etnologického ústavu AV ČR.
Zajímavé propojení moderních technologií a výzkumu dávné minulosti pak přiblížili experti z brněnského Archeologického ústavu AV ČR ve své expozici Planeta Gombík. Ukazovali v ní například, jak jim pomáhá elektronová mikroskopie v detailním poznání velkomoravských šperků z devátého století.
Debaty a live show
Ačkoli jsou srdcem Veletrhu vědy interaktivní expozice, velmi bohatý byl v letošním roce také doprovodný program, který nabídl science show, workshopy, panelové diskuse nad aktuálními tématy i zajímavé přednášky.
Hned první den Veletrhu ocenili zejména žáci a studenti možnost zúčastnit se science show spojenou s kvízem Trhni si! Science Quiz, která jim ukázala, co dokážou materiály, zda je nic pevnější než ocel, ale především, že fyzika dokáže opravdu překvapit.
Na páteční panelové diskusi Svět v éře AI zaznělo hodně informací o fungování umělé inteligence, kde naráží na etické i právní limity a co její rozmach znamená pro lidskou svobodu, odpovědnost a roli člověka ve světě řízeném daty. Stejné téma se probíralo i v sobotu odpoledne při projekci dokumentárního filmu Cena za snadnost.
Taktéž v sobotu se mohli návštěvníci podívat, jak se šíří vzruch v reálném čase komorami lidského srdce. Vědci totiž na přednášce Navigace v nitru srdce představili novou metodu UHF-EKG, která pomáhá lékařům lépe seřídit srdce tak, aby opět fungovalo na maximum.
Oproti některým minulým ročníkům přálo Veletrhu vědy počasí, tři dny ve výstavních halách tak byly docela příjemným zpestřením konce jara a začátku léta 2026.
Text: Leona Matušková, Marek Todorov, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Romana Kovácsová, Veletrh vědy
Přečtěte si také
- Přijďte na Veletrh vědy, uvidíte tornádo, molekulu, špitál i družici
- Ve čtvrtek začíná Veletrh vědy, jubilejní ročník nabízí více než stovku expozic
- A / Easy: O fenoménu K-pop, nenávisti na sítích a dvojčatech
- Kvíz, virtuální realita a osmimetrový mozek. Potrapte mozkové závity i o víkendu
- Fascinující cesta do hlubin vědomí: začal 27. ročník Týdne mozku
- A / Magazín: O jazycích, životě ve vesmíru a pravěkých želvách
- Šufánek, měchačka či pajzák. Výstava v Akademii věd přibližuje mizející nářečí
- Tajuplný orgán pod drobnohledem. Festival Týden mozku láká na bohatý program
- A / Magazín: O městech, falšování fotek a antibiotikách ve vodě
- Středoškoláci prezentovali na konferenci Otevřené vědy výsledky svých stáží
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.




















