
Akademie na Colours of Ostrava ukázala, že věda patří do veřejného prostoru
20. 07. 2026
Čtyři dny plné hudby, inspirativních diskuzí a objevování v unikátním industriálním areálu Dolních Vítkovic jsou u konce. Letošní 23. ročník festivalu Colours of Ostrava rezonoval světovými tóny i touhou po poznání. Akademie věd ČR, která se stala hlavním partnerem diskuzního fóra Meltingpot a poprvé přivezla vlastní scénu Curiosity stage, zanechala na festivalu nepřehlédnutelnou stopu.
Ačkoli přesná čísla návštěvnosti se v tuto chvíli teprve zpracovávají, už teď je jasné, že zájem veřejnosti překonal veškerá očekávání. Curiosity stage byla doslova plná po všechny festivalové dny a vědecký program lákal davy v podstatě ve všech svých částech.
Umístění stage do ikonické budovy velína koksovny se ukázalo jako trefa do černého, návštěvníky neodradila ani nepřízeň počasí v závěru festivalu. Touha po poznání zkrátka přirozeně spojuje různé světy i generace, a to i navzdory dešti. Akademie věd ČR do Ostravy nepřijela pouze přednášet – jejím cílem bylo budovat otevřený dialog, bořit mýty a představit badatele a badatelky jako přístupné osobnosti, které řeší otázky klíčové pro naši každodenní budoucnost.
„Vědecké poznání je cennou součástí lidského setkávání. Zvědavost je to, co spojuje vědce a vědkyně i návštěvníky festivalu – je to odvaha ptát se, objevovat a nespokojit se s jednoduchými odpověďmi,“ zhodnotil hlavní myšlenku zapojení předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek při středečním slavnostním zahájení Curiosity stage
Osobnosti Akademie věd v záři reflektorů
Program Curiosity stage nabídl pestrou mozaiku oborů – od společenských věd přes biologii až po fyziku atmosféry. Hned v prvním festivalovém dni návštěvníci zaplnili hlediště, aby zjistili, jak se dělá výzkum v nejdrsnějších podmínkách planety. Realitu terénu jim přiblížili biologové Radim Hédl a Kateřina Sam v debatě s moderátorkou Eliškou Zvolánkovou.
Milovníci historie a genetiky si ve čtvrtek nenechali ujít přednášku Jana Pačese Genetická kronika, v níž odhaloval, co v naší DNA zanechali neandertálci. Nekonečnou inspiraci z přírody pak pro vývoj laserových technologií komentoval fyzik Petr Hauschwitz a na expedici za hranice běžného světa – do Ománu a Tibetu – pozvaly návštěvníky festivalu vědkyně Alžběta Danielisová a Jarmila Ptáčková.
Velkou pozornost vzbudila témata na pomezí etiky a moderních technologií. V pátečním bloku nazvaném AI ve válce: když roboti rozhodují o životě a smrti diskuzní panel s Barbarou Zitovou a Davidem Černým pod vedením moderátora Martina Myšičky přiměl publikum k hlubokému zamyšlení nad budoucností konfliktů v éře algoritmů. O zkušenosti z terénu se podělili badatelé Jan Blahůt a Josef Stemberk, kteří zkoumají ledovou krajinu na Špicberkách. A cestou vesmírem k černým dírám festivalové hosty provedl astrofyzik Jiří Svoboda.

Umělá inteligence mění svět rychleji, než si stíháme zvykat. Právě o AI diskutovali Barbara Zitová a David Černý s moderátorem Martinem Myšičkou.
Sobota patřila tématu afrických goril a hlodavců, jež dobře znají biologové Barbora Pafčo a Josef Bryja, či skrytému příběhu Dolních Vítkovic, který odvyprávěli historikové Martin Jemelka a Jiří Sochorek. Následná panelová diskuze Tomáše Koblížka a Evy Klusové se pokusila rozplést, jak fungují dezinformace, propaganda a manipulace s veřejností. Závěrečnou tečku celého programu Curiosity stage pak svou přednáškou Alchemies of Scent: Smelling the History of Egypt udělal Sean Coughlin, když přiblížil tajemství vůní starého Egypta.
Netradiční formáty
Mimořádný ohlas zaznamenal interaktivní formát Vědecká kavárna: meet your scientist. Tento koncept netradičního vědeckého speed datingu umožnil návštěvníkům strávit patnáct minut čistého času „mezi čtyřma očima“ s vybraným expertem či expertkou. Lidé se tak mohli napřímo ptát na cokoli, co je zajímalo – od zákulisí vědecké práce až po konkrétní novinky z oboru.
Vnitřní i přilehlý venkovní prostor Curiosity stage doslova praskal ve švech během oblíbeného Michaelova Mashupu. Moderátor Michael Rozsypal v něm každý den dovedně propojoval vědecký svět s uměním. Zpovídaní vědci Iva Poláčková Šolcová, Jan Kaufman, Aleš Stuchlík a Michal Bursa se u jednoho stolu potkali s osobnostmi ze světa kultury, jako jsou Adam Ďurica, Karel Och, NobodyListen nebo Pokáč. Společně diskutovali o lidských emocích a o tom, proč nás řídí více, než si myslíme, odhalovali vědecké faily ve známých filmech, nabízeli praktický návod k použití lidského mozku a v sobotu celý cyklus uzavřeli jedinečnou astroakustickou talkshow.
Hravé prověření znalostí i logického myšlení nabídl hned ve středu science kvíz se slavným Vševědem neboli historikem z Akademie věd ČR Jiřím Martínkem, které provokovalo mozkové závity účastníků. Po tři festivalové večery zase byla připravena zábavná destruktivní vědecká show Trhni si, kde o natahování, natlakování, přetrhávání a výbuchy opravdu nebyla nouze.
Přímo v sousedství scény panoval po celý čas živý ruch díky doprovodnému interaktivnímu stanovišti Biologického centra AV ČR – Zóně parazitů. Malí i velcí zájemci si tam prohlíželi pod mikroskopy tvory, se kterými se v běžném životě raději potkávat nechceme – od klíšťat a blech po nejrůznější vnitřní parazity.
Poděkování všem, kteří šli zvědavosti naproti
Úspěch premiérového ročníku Curiosity stage by nebyl možný bez obrovského nasazení desítek vědců, vědkyň z jednotlivých ústavů Akademie věd ČR a organizátorů ze Střediska společných činností AV ČR. Ti opustili své laboratoře, pracovny i knihovny, aby v letním festivalovém ruchu trpělivě a s nadšením odpovídali na tisíce všetečných dotazů a starali se o hladký chod programu. Stejný dík patří i samotným návštěvníkům, jejichž zvídavost, neopadající zájem a skvělá energie naplnily celou scénu životem.
Ruch v areálu Dolních Vítkovic sice pro letošek dozněl, ale vědecká zvědavost nekončí. Výzkum v ústavech Akademie věd ČR pokračuje dál – i díky energii a inspiraci, kterou poznání věnovalo ostravské publikum.
Vřelou atmosféru akce dokreslují momentky v přiložené fotogalerii, další snímky i krátká videa včetně rozhovorů s vědci či návštěvníky festivalu najdete na Facebooku či Instagramu Akademie věd ČR.
Text: Jana Kuřátková a Marek Todorov, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jaroslav Tománek, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Následujte zvědavost! Akademie přivezla vědu na Colous of Ostrava
- A / Magazín: O jedech, blescích na Jupiteru i broukovi, co mění dějiny
- Jubilejní 10. ročník Veletrhu vědy přilákal desetitisíce návštěvníků
- Přijďte na Veletrh vědy, uvidíte tornádo, molekulu, špitál i družici
- Ve čtvrtek začíná Veletrh vědy, jubilejní ročník nabízí více než stovku expozic
- A / Easy: O fenoménu K-pop, nenávisti na sítích a dvojčatech
- Kvíz, virtuální realita a osmimetrový mozek. Potrapte mozkové závity i o víkendu
- Fascinující cesta do hlubin vědomí: začal 27. ročník Týdne mozku
- A / Magazín: O jazycích, životě ve vesmíru a pravěkých želvách
- Šufánek, měchačka či pajzák. Výstava v Akademii věd přibližuje mizející nářečí
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.



















