Zahlavi

A / Easy: O fenoménu K-pop, nenávisti na sítích a dvojčatech

01. 06. 2026

K-pop trhá rekordy a boduje na Oscarech, fanoušci japonské mangy se těší na každý nový příběh a Češi objevují pravou vietnamskou kuchyni. Asie nás zkrátka fascinuje emocemi, barvami i chutěmi. Přesvědčete se v novém čísle časopisu A / Easy.

A / Easy 1/2026
1/2026 (verze k listování)
1/2026 (verze ke stažení)

Kde se u nás vzal globální fenomén K-pop, čím si Čechy získal žlutý roztomilý Pikachu a v čem spočívá japonská fascinace roztomilostí? Nalaďte se na Asia vibe na stránkách 26 až 37.

Další témata:

Plasty (10–17) Umělé hmoty jsou doslova všudypřítomné – těžko věřit, že ještě před pár dekádami světu nevládly. Přinášíme nálož fun facts, které vás dostanou. Určitě neznáte všechny, na to vsadíme plastovou kreditku.

Rozhovor: Nenávist škodí jako cigarety (18–23) V osmé třídě se poprvé začetl do Platóna. A filozofie už ho nepustila. Jenže místo spisy starověkých myslitelů se dnes Tomáš Koblížek probírá hlavně zlostnými komentáři na sítích. Zkoumá totiž, jak slova dokážou ubližovat, manipulovat i rozdělovat.

Tomáš Koblížek
„Hate speech vymezuje cíl, ne drsný slovník,“ říká v rozhovoru Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR.

Zrození digitální éry (38–41) Život bez počítačů už si ani nedovedeme představit. Ovlivňují a řídí v podstatě celý lidský svět. Jak se z jednoduchých počítadel vyvinuly supervýkonné přístroje?

Dvojčata (42–45) Podle nosa poznáš kosa. Jenže co když má stejný nos i někdo další? Vítejte ve světě dvojčat, kde číslo jedna je prostě málo.

Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Černoch Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie označená CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce