Houbu objevenou v plících pacienta pojmenovali po českém vědci
11. 06. 2024
Mezinárodní tým mykologů z Nizozemí a Iránu objevil u íránského pacienta s dýchacími problémy nový druh houby způsobující plicní onemocnění. Pojmenovali ji Aspergillus hubkae jako výraz ocenění za dlouhodobou práci českého vědce Víta Hubky (38 let) z Mikrobiologického ústavu AV ČR. V historii české vědy bylo takto mladému výzkumníkovi uděleno podobné uznání velmi výjimečně.
Vít Hubka se s týmem kolegů z Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy za posledních 12 let podílel na objevu téměř 100 nových druhů hub, z toho 60 druhů rodu Aspergillus, česky kropidlák.
Nedávno objevený druh Aspergillus hubkae patří do skupiny tzv. černých aspergilů, které se běžně vyskytují v půdě, ovzduší i na potravinách. Využívají se například k výrobě kyseliny citronové nebo k fermentaci potravin a nápojů, včetně populárního čínského čaje Pu-erh.
Některé druhy však kontaminují nebo znehodnocují ovoce, zeleninu a potraviny. Jejich nežádoucí přítomnost se bedlivě sleduje, protože houba produkuje karcinogenní toxiny, které mohou lidem i zvířatům způsobovat závažné zdravotní problémy v podobě infekcí.
Mezi nejčastější patří zánět zvukovodu, zánět oční rohovky nebo invazivní aspergilóza. U zdravého člověka se poslední jmenované závažné onemocnění, nejčastěji postihující plíce, nerozvine, neboť imunitní buňky vdechnuté spory odstraní. U člověka s oslabenou imunitou ale mohou spory klíčit a růst v plicní tkáni, která se stane pro houbu zdrojem živin.
O výskytu nového druhu houby Aspergillus hubkae je zatím známo velmi málo. Není jasné, jak rozšířený tento druh je a jak časté mohou být infekce jím způsobené.
Rozdílná reakce na léky
Jediný nález pochází od pacienta z Íránu, u kterého v roce 2022 způsobil invazivní plicní aspergilózu. Konkrétní pacient byl léčen pro tuberkulózu a jeho organismus byl také zatížen závislostí na opiu.
„K podezření, že se jedná o nový druh houby, došlo primárně podle sekvenace DNA vzorku houby izolované z iránského pacienta a po studiu genetických příbuzností s již známými druhy. Posléze bylo zjištěno, že příbuzné druhy vykazují i další odlišnosti. Například rozdíly v rychlosti růstu, zabarvení kolonií nebo velikosti a povrchové struktuře spor,” vysvětluje mikrobiolog a mykolog Vít Hubka.
„Nejvíce příbuzný druh, A. brasiliensis, který byl také několikrát zachycen jako patogen, vykazuje i odlišné citlivosti k antimykotikům. Aspergillus hubkae je totiž rezistentní k léčivu itrakonazol, kdežto A. brasiliensis je citlivý. Protože je ale nový druh zatím známý jen z jednoho klinického případu, je nutné všechny atributy v budoucnu ověřit u většího počtu izolátů. Není totiž jasné, jak velká může být vnitrodruhová variabilita ve jmenovaných znacích,“ dodává Vít Hubka.
O pojmenování houby na počest Víta Hubky rozhodli mykologové z Nizozemí a Íránu, kteří nový druh společně objevili a popsali v nedávné publikaci. Usoudili, že dlouhodobý výzkum českého vědce, včetně jeho komplexní publikace o tzv. černých aspergilech z roku 2022, je natolik významný, že si to jednoznačně zaslouží.
„Velmi mě těší uznání komunity za práci, kterou jsem v oboru mykologie doposud vykonal. Ale také to beru do budoucna jako závazek snažit se o vysoký standard kvality výzkumu a jako morální závazek,” zdůrazňuje Vít Hubka.
Kontakt:
Nikola Vildová, MSc.
PR koordinátorka Mikrobiologického ústavu AV ČR
+420 778 421 375
nikola.vildova@biomed.cas.cz
MUDr. Mgr. Vít Hubka, Ph.D.
Mikrobiologický ústav AV ČR
Přírodovědecká fakulta UK
hubka@biomed.cas.cz
Přečtěte si také
- Cena Paul Nakane Prize pro Pavla Hozáka
- Nový skleník vylepší pěstování pokusných rostlin a dbá na energetickou šetrnost
- Neutrino je lehčí, než se předpokládalo. Češi se podíleli na rekordním měření
- Brouci i člověk vyvinuli k ochraně své potravy stejné postupy
- Martin Fusek končí v čele společnosti IOCB Tech. Střídá ho Milan Prášil
- Vdechované olovnaté nanočástice obcházejí ochranu mozku
- Sumeček černý ohrožuje vodní ekosystémy v Česku. Vědci zlepšují odlovné techniky
- Taje nanosvěta: Fyzikální ústav vydává komiks o nanotechnologiích
- Tropické cyklóny mohou zpomalit úbytek tajgy způsobený klimatickou změnou
- Akademické instituce v ČR spojily síly pro posílení bezpečnosti výzkumu
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.