Genderová rovnost a inkluzivita v budoucích prioritách v ERA
21. 02. 2024
V rámci oslav Mezinárodního dne dívek a žen ve vědě se 13. února 2024 v bruselském BOSA konala konference ERA of Inclusive Gender Equality. Akce se zúčastnilo více než 60 lidí na místě, desítky lidí se připojily online. Konference se konala pod záštitou belgického předsednictví v Radě EU.
Konference se zúčastnili zástupci a zástupkyně klíčových orgánů a organizací Evropského výzkumného prostoru (European Research Area, ERA), aby jednali o budoucích prioritách genderové rovnosti v ERA. Konferenci uspořádal projekt GENDERACTIONplus financovaný v rámci Horizontu Evropa a koordinovaný Národním kontaktním centrem – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR.
Podkladem pro debaty byly výstupy ze srovnávacích studií projektu GENDERACTIONplus a poziční dokument vypracovaný pro účely diskusí o dalších krocích a opatřeních v nadcházejícím období budování ERA. Poziční dokument se zaměřuje na otázky intersekcionality a inkluzivity, genderově podmíněného násilí ve výzkumu a inovacích, začlenění inkluzivního genderového rozměru do výzkumu a inovací a na monitorování a hodnocení plánů rovnosti.
Marcela Linková, koordinátorka projektu a spolupředsedkyně podskupiny ERA Fóra pro inkluzivní genderovou rovnost členských států, zdůraznila úspěchy v zavádění opatření na podporu genderové rovnosti v posledních letech a zároveň zdůraznila potřebu zajistit, aby inkluzivní rovnost zůstala prioritou i v nadcházejícím období. Ve své úvodní přednášce uvedla, že „debaty mají být součástí mozaiky prvních vstupů do debaty o 10. rámcovém programu“.
Kromě zástupců a zástupkyň národních úřadů, ministerstev a grantových agentur, které jsou součástí projektu GENDERACTIONplus, na konferenci vystoupil například Sergej Možina, spolupředseda ERA Fóra, který upozornil na vysokou podporu priority genderové rovnosti mezi členskými státy při současných jednáních o politické agendě ERA na období 2025 až 2027, Anne Pepin z genderového sektoru Generálního ředitelství pro výzkum a inovace, která upozornila na plánované spuštění kontrol dodržování právních ustanovení týkajících se plánů genderové rovnosti v Horizontu Evropa nebo profesorka Genevieve Almouzni, předsedkyně Pracovní skupiny Evropské výzkumné rady (European Research Council, ERC) pro gender a diverzitu, která hovořila o opatřeních zavedených ERC na řešení genderových předsudků při hodnocení výzkumu, což je téma, které rezonovalo i s profesorkou Silvií Penati, vědeckou vedoucí nově založené pracovní skupiny TIER pro inkluzivní hodnocení výzkumu v rámci Koalice pro pokrok v hodnocení výzkumu (Coalition for Avancing Research Assessment, CoARA).
Účastníci a účastnice vyzdvihovali*y kvalitu panelových debat, networking i praktické poznatky, konkrétně například o strategiích pro přijetí intersekcionální perspektivy na úrovni národních politik nebo o postupech pro začlenění intersekcionality do plánů genderové rovnosti.
Kontakt:
Bc. Barbora Schneiderová, DiS.
manažerka komunikace NKC – gender a věda,
barbora.schneiderova@soc.cas.cz
Záznam z konference je k dispozici na YouTube kanále projektu GENDERACTIONplus.
Přečtěte si také
- Odhalena nová tajemství černých děr
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
- Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
- TALENT: kritický přehled odborné literatury na téma nadání
- Mladé talenty převezmou Ceny Nadačního fondu J. Heyrovského
- Lidé žili v Africe i daleko od vody: odhalování klimatické historie Sahelu
- Kandidátem na nového předsedu AV ČR je fyzik Radomír Pánek
- Římští vojáci si nechávali kroužkové pancíře opravovat
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.