Co udělat, aby se z Česka stala společnost odolná proti katastrofám

Se zvyšujícími se  teplotami planety Země roste také intenzita a četnost výskytu extrémních projevů počasí, jakými jsou vlny veder a sucha, silné bouře či přívalové deště. Vědkyně z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe  ve spolupráci s nevládní organizací Hnutí DUHA zjišťovaly, kde jsou silné stránky a slabiny české společnosti v odolnosti (resilienci) vůči katastrofám. Vycházely při tom z rozhovorů a skupinových diskuzí s experty, kteří se katastrofami, jejich riziky a důsledky zabývají.

Výstupy rozhovorů poukazují na to, že v Česku máme velmi efektivní a úspěšný integrovaný záchranný systém a také se nám daří zavádět některá důležitá technologická opatření. Vůbec největší posun nastal v oblasti povodní, kde stát na základě zkušeností s velkými povodněmi z let 1997 a 2002 zavedl novou legislativu a řadu opatření. Mezi slabé stránky patří zejména to, že se problematikou katastrof nezabýváme systémově a s důrazem, který naléhavá situace polykrize vyžaduje.

„Řada faktorů, na kterých podle výzkumu potřebujeme zapracovat, se shoduje s obecnými faktory, na nichž závisí budování sociálně-ekologické resilience. Abychom byli společností odolnou proti katastrofám, potřebujeme krizové situace kvalitně vyhodnocovat a poučit se z nich do budoucna, musíme naslouchat specifickým znalostem a zkušenostem obyvatel v regionech a měli bychom místní komunity do systému snižování rizik katastrof více zapojovat,“ říká koordinátorka výzkumné aktivity Zuzana Harmáčková z CzechGlobe.

Experti poukazovali také na resortismus české veřejné správy, v rámci něhož nelze efektivně řešit komplexní problémy. „Problematika bývá často redukována na problém životního prostředí nebo na téma krizového řízení.  Kromě těchto důležitých oblastí má ale na odolnost proti katastrofám velký vliv budování lokálních vztahů, vzdělávání, zjišťování potřeb samospráv a obyvatel, krizová komunikace, pečlivé vyhodnocování dat nebo práce se zranitelnými skupinami a krajinou. Katastrofy se navíc kombinují a v praxi je často nutné řešit extrémní sucho a bleskové povodně zároveň stejně jako evakuaci obyvatel během virové pandemie,“ vysvětluje  Anna Bromová z CzechGlobe.

Jedním z řady potřebných řešení podle expertů může být vytvoření platformy zahrnující zástupce veřejné správy, výzkumu i praxe. Platforma by se měla systematicky, cíleně a komplexně věnovat snižování rizik katastrof a budování společenské odolnosti. Pro zvýšení společenské odolnosti vůči katastrofám je dále důležité větší zapojení společenských věd, podpora dobrovolnictví a aktivního občanství nebo užívání krajiny podle principů resilience.

Kontakty pro média:

Anna Bromová
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
E: bromova.a@czechglobe.cz

Zuzana Harmáčková
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
E: harmackova.z@czechglobe.cz

Informace pro editory

Výzkumná aktivita Bílá místa v přístupu odolnosti vůči postupující změně klimatu  (Závěrečná  je dostupná na www.czechglobe.cz – ke stažení) byla řešena v rámci programu Strategie AV 21: Odolná společnost pro 21. století - potenciály krize a efektivní transformace. Cílem programu je zkoumat a prakticky ověřovat systémové předpoklady, zdroje a nástroje společenské odolnosti vůči krizím různé povahy, především pak těm, kterým česká společnost v současnosti již čelí nebo může čelit ve 21. století.

Přečtěte si také

• Výzkum mezidruhových kříženců pomůže ve šlechtění odolnějších plodin
• Jít za hranici angličtiny je pro ochranu přírody zásadní
• Kvalita spánku úzce souvisí s kvalitou života
• Pro oslovení kultivovaných turistů poslouží i výsledky humanitního výzkumu
• Nová česká laboratoř pro výzkum smrtících virů
• Levitující šperk i holografickou projekci nabídne unikátní výstava
• Týden mozku nabídne přes 50 akcí ve čtyřech městech
• Hledat chemické látky ve složitých směsích je mnohem jednodušší
• Akademické půlhodinky přinesou přednášky z biologie, historie či psychologie
• Čtyři medaile Akademie věd pro osobnosti, které posunuly své obory