
Candáti na Lipně překvapili odborníky, třeli se opakovaně
23. 05. 2024
Sledování rozmnožování candátů na největším českém přehradním jezeře Lipno přineslo překvapivé poznatky. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) společně s jihočeskými rybáři z Českého rybářského svazu (ČRS), kteří pro candáty rozmístili v nádrži celkem 61 umělých hnízd, pozorovali zajímavý jev. Candáti se třeli opakovaně. Tato pozorování nabourávají tradiční představu o rozmnožování těchto dravců.
Vědci s rybáři sledovali výtěr candáta a líhnutí jiker na Lipně během dubna a května. Jaro mělo poměrně netypický teplotní průběh: v prvním období panovalo teplé počasí a vysoké teploty přes 15 stupňů Celsia. Tohoto období využili zejména candáti v zátoce Hadí luka, která je zároveň chráněnou rybí oblastí ČRS. Postupně candáti obsadili 14 z 15 instalovaných hnízd. Po 17. dubnu došlo k prudkému ochlazení, které „zmrazilo“ tření na celé nádrži. Další vytřená hnízda našli odborníci až 1. května, po zlepšení počasí na konci dubna.
Většina snůšek jiker v zátoce Hadí luka přečkala v pořádku chladné období a vylíhla se v první dekádě května. „Velmi zajímavým jevem byla skutečnost, že na již natřená hnízda přibývaly během inkubace nové jikry a některá hnízda byla dokonce nově osazena čerstvými jikrami poté, co se předchozí várka jiker úspěšně vylíhla. Tato pozorování nabourávají tradiční představu, že se na hnízdě vytírá jeden pár candátů a po výtěru samec pouze hlídá snůšku,“ říká vedoucí výzkumného projektu Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR. Ke tření candáta tedy zjevně dochází opakovaně. „Zjištění dobře koresponduje s naším dřívějším objevem několika velikostních skupin, kohort, plůdku candáta. Ukazuje se, že různé roky mají různou úspěšnost různě starého plůdku candáta, v některých letech převažují „trpasličí“ kohorty z pozdních výtěrů, v jiných letech naopak dominuje plůdek z jarního výtěru,“ vysvětluje Jan Kubečka.
Z dosavadních údajů je patrné, že nejlépe se rozmnožují candáti v Hadí zátoce. Z ostatních 46 umělých hnízd, rozmístěných v nádrži, samci obsadili jen 5 kusů
Osud letošního plůdku candáta budou vědci pozorovat i dále. V polovině června budou sledovat všechny vylíhnuté larvy a plůdek jako takzvaný ichthyoplankton. Skutečnou sílu nastupujícího ročníku a podíly jednotlivých velikostních kohort plůdku se pak dozvědí během průzkumu pelagického plůdkového společenstva koncem srpna.
Candát obecný patří k nejvyhledávanějším dravcům z hlediska sportovního rybolovu a v lipenské nádrži byl velmi početný ještě v posledních dvou dekádách 20. století. Od roku 2005 jeho množství v nádrži významně pokleslo. Rybáři s pomocí hydrobiologů proto pravidelně sledují rybí společenstvo Lipna s cílem zjistit příčiny úbytku candáta a zavést opatření k zajištění stability jeho populace. Detailněji k vývoji populace candáta v Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou několikrát týdně kontrolovat jejich hnízda
Kontakt:
Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc.
Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR
kubecka@hbu.cas.cz
Odborné publikace
Jůza, T. Mrkvička, T., Blabolil1, P., Čech, M., Peterka, J., Vašek, M., Kubečka, J. 2013. Occurrence of age-0 dwarf pikeperch in late summer – an overlooked phenomenon in reservoirs. Journal of Fish Biology, 83, 1444–1452. doi:10.1111/jfb.12229
Přečtěte si také
- Odstranění překážek v práci může přinést 10 miliard do veřejných rozpočtů ročně
- Czech-BioImaging už 10 let přináší špičkové technologie české vědě i průmyslu
- Akademický sněm dnes zvolí nové širší vedení Akademie věd
- Cílená léčba cukrovky: nová sloučenina chrání kostní buňky
- Web Klimatická změna poskytuje informace o faktech, dopadech a řešeních
- Pohyb divokých koček budou sledovat telemetrické obojky
- Na cestě k inovativní léčbě onemocnění způsobujícího vypadávání vlasů
- Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný
- Výzkumná zpráva prezentuje dlouhodobé šetření o integraci ukrajinských uprchlíků
- Když dva dělají totéž, není to totéž – ani mezi vědci. Je třeba jasná domluva
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.