Biologické centrum AV ČR učí mladé evropské vědce pracovat s elektronovými mikroskopy

Prozkoumat funkci jednotlivých molekul uvnitř buněk či nakrájet jedinou bakteriální buňku na plátky o tloušťce 100 nanometrů, a to při teplotě minus 100 stupňů Celsia – i takovým dovednostem se právě učí studenti a mladí vědci z celé Evropy, kteří přijeli do Českých Budějovic. Biologické centrum AV ČR zde v těchto dnech, od 10. do 20. června, vede praktický kurz zaměřený na nejmodernější metody a nejnáročnější technologie v přípravě biologických vzorků pro zobrazování v elektronových mikroskopech.

Prestižní kurz Advanced methods of electron microscopy in cell biology (Pokročilé metody elektronové mikroskopie v buněčné biologii), podporovaný Evropskou organizací pro molekulární biologii (EMBO), se koná každoročně na různých místech světa již 33 let. V České republice se uskutečňuje poosmé, z toho pošesté jej hostí českobudějovická Laboratoř elektronové mikroskopie BC AV ČR pod vedením Jany Nebesářové.

Na kurz se přihlásilo 120 mladých vědeckých pracovníků z celého světa, šanci zúčastnit se dostalo 22 nejlepších, kteří předložili nejzajímavější výzkumné záměry. Těmto studentům se věnuje 12 zahraničních lektorů, mezi nimiž jsou světové špičky tohoto oboru, a stejný počet vědeckých pracovníků a techniků z Biologického centra. „Kurz je výjimečný v tom, že si každý student vše vyzkouší vlastníma rukama a pracuje na vlastních vzorcích, což u těchto velmi drahých přístrojů v řádu milionů korun nebývá na jiných kurzech možné,“ říká Jana Nebesářová, vedoucí Laboratoře elektronové mikroskopie.

Několikadenní příprava vzorků

Pomocí elektronových mikroskopů se lze podívat na jednotlivé molekuly buněk a zjišťovat, jak vypadají, jak fungují a jakou mají v buňce úlohu. Takové informace jsou velmi důležité například pro medicínu, kdy je potřeba zobrazit nitrobuněčné děje, které jsou spojeny s různými záněty, virovými či bakteriálními onemocněními nebo metabolickými poruchami. Připravit takový biologický vzorek, např. tkáně, bakterie či viru, pro zobrazení v elektronovém mikroskopu je technicky velmi náročné a může to trvat i několik dní.

„Účastníky kurzu učíme různé triky a postupy, které není možné vyčíst z učebnic. Používáme například kryo-krájení, kdy hluboce zamrazenou buňku při stech stupních pod nulou musíme rozřezat diamantovým nebo skleněným nožem na plátky o tloušťce 100 nanometrů. To je pro představu, jako kdybyste nakrájeli list papíru na tisíc plátků,“ vysvětluje Jana Nebesářová. Následná manipulace s takto tenkými plátky hluboce zmrazené buňky je rovněž práce pro velmi zručné jedince. „K přesunu plátků používáme špejle s řasou z lidského oka,“ dodává pro zajímavost Nebesářová.

Českobudějovická Laboratoř elektronové mikroskopie patří k nejlepším pracovištím svého zaměření v zemi, funguje už 28 let a za tu dobu si vydobyla mezinárodní prestiž. Kromě poskytování servisu vědeckým týmům z Biologického centra se ve spolupráci s výrobci elektronových mikroskopů v Brně věnuje optimalizaci a navrhování postupů pro přípravu biologických vzorků pro nově vyvíjené techniky elektronové mikroskopie.

Na úvodním snímku: Studenti se učí řezat ultratenké plátky biologického vzorku v kryo-podmínkách, kdy je vzorek v přístroji řezán při teplotě 100 stupňů pod nulou

Připravila: Daniela Procházková, Biologické centrum AV ČR, ve spolupráci s Odborem mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Biologické centrum AV ČR

Přečtěte si také

• Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
• Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
• Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
• Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
• Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
• Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
• Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
• Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
• Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
• Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy