Americký astronaut bude přednášet v Praze
17. 08. 2015
Bývalý astronaut Scott Parazynski se zapojil do výzkumné činnosti NASA již při studiu Stanfordovy univerzity na konci 80. let. V roce 1992 úspěšně prošel výběrem a po roce tréninku v Johnsonově kosmickém středisku byl kvalifikován na pozici letového specialisty. Následně prodělal základní výcvik pro práci ve volném kosmickém prostoru. Ke svému prvnímu kosmickému letu se dostal již v listopadu 1994 na palubě raketoplánu Atlantis a stal se 318. člověkem ve vesmíru. Poté se Scott Parazynski podíval na oběžnou dráhu ještě třikrát v letech 1998, 2001 a 2007, z čehož dvakrát navštívil Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Scott Parazynski ukončil kariéru astronauta v roce 2009. V průběhu pěti letů raketoplánu strávil ve vesmíru 57 dní 15 hodin a 34 minut. Do volného kosmického prostou vystoupil celkem sedmkrát a strávil v něm 47 hodin a 5 minut. Mimo jiné je také jediným astronautem na světě, který zdolal Mount Everest.
Foto: NASA.
Přečtěte si také
- Nanodiamanty pomáhají rozkládat nervově paralytické látky
- Na ELI Beamlines se s projekty hlásí první externí uživatelé
- Čeští vědci pomohli rozluštit dědičnou informaci hrachu
- IDEA CERGE-EI zve na přednášku o odborném vzdělávání
- Renomovaný chemik Hiroshi Nakatsuji získal čestnou medaili Akademie věd ČR
- Klíčový objev pro pochopení mechanismu Alzheimerovy choroby
- Nová metoda mapování elektrostatického pole molekul se submolekulárním rozlišením
- Český Siemens ocenil mladé vědce, studenty a pedagogy
- Odkud a kam putují nepůvodní rostliny
- Vědci z AV ČR budou zkoumat lesy na šesti kontinentech
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.