
AV ČR a UK budou systematicky podporovat žádosti o prestižní ERC granty
28. 01. 2021
Vědcům žádajícím o grant ERC nově pomůže expertní skupina. Její vznik v minulých dnech stvrdili předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a rektor UK Tomáš Zima. Česká věda by díky tomu mohla dosáhnout na mnohem více těchto grantů než doposud. Zatím v jejich získávání není příliš úspěšná.
Ve srovnání se zahraničními kolegy jsou v získávání finanční podpory z Evropské výzkumné rady ERC (European Research Council) čeští vědci pozadu. Proto se Akademie věd ČR a Univerzita Karlova rozhodly založit expertní skupinu, která bude žádosti aktivně podporovat. Zasednou v ní odborníci ze základních vědních oblastí podle členění ERC. „Skutečně radit – a také motivovat k větší účasti českých vědců v ERC grantech – mohou jen ti nejlepší z nejlepších. Kritéria ERC grantů jsou náročná, uspěje zhruba každá desátá podaná žádost. V expertní skupině budou proto pouze ti, kdo mají přímou zkušenost s hodnocením nebo řešením projektů ERC,“ vysvětluje Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR.
Expertní skupina bude úzce spolupracovat s národním kontaktním pracovníkem pro ERC, který působí v Technologickém centru Akademie věd ČR, jež bude i nadále hlavním organizátorem školicích a informačních akcí pro žadatele. Koordinátorem skupiny bude Zdeněk Strakoš z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Akademii věd ČR reprezentuje Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu, Michal Hocek z Ústavu organické chemie a biochemie, Vojtěch Novotný z Biologického centra a Filip Matějka z CERGE-EI (společné pracoviště AV ČR a UK).
V minulosti díky grantům ERC získali čeští badatelé přes 61 milionů eur. Dosáhnout ale mohou na mnohem více. Například v loňském roce uspěly v kategorii startovní grant jen dvě tuzemské žádosti, zato 21 projektů z Belgie a 42 z Nizozemí. Konsolidační grant udělila Evropská výzkumná rada jen čtyřem uchazečům z Česka, kdežto v Německu nebo ve Velké Británii uspěla vždy padesátka zájemců. Z celkového počtu jedenácti tisíc pěti set projektů, na něž Evropská komise od roku 2007 poskytla miliardy eur, jich vědci z České republiky získali jen něco přes čtyřicet.
„Systém podpory musí být nezbytně profesionalizován, jde i o dobré jméno České republiky v zahraničí,“ zdůrazňuje prorektor UK Jan Škrha, který aktuálně zastupuje Tomáše Zimu, zotavujícího se po nemoci covid-19.
Granty ERC se udělují začínajícím vědcům i zavedeným. Startovní grant ERC loni získali například Ota Pavlíček z Filosofického ústavu AV ČR, který zkoumá kvodlibety, jakési středověké předchůdce vědecké konference, a Christian Sippl z Geofyzikálního ústavu AV ČR, jenž se zabývá výzkumem slabých zemětřesení, jež mohou vést k ničivým katastrofám. Konsolidační grant ERC obdržel nedávno ekonom Filip Matějka z CERGE-EI na rozpracování teorie racionální nepozornosti.
Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR a UK.
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.