Zahlavi

V nádrži Švihov vrcholí tření největšího hejna bolenů dravých v republice

13. 04. 2021

U hlavního přítoku do nádrže Švihov na řece Želivce nedaleko Prahy se shromažďuje největší třecí hejno bolenů dravých v České republice. Tření ryb tam sledují hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří mají deset tisíc bolenů v nádrži označených čipy a pozorují takřka v přímém přenosu jejich chování. 

Vodní dílo Švihov na řece Želivce patří k nejdůležitějším přehradním nádržím v České republice, protože zásobuje Prahu a okolí pitnou vodou. Méně již je známo, že nádrž hostí velmi silnou populaci bolena dravého (Leuciscus aspius), což je náš jediný druh kaprovitých ryb, který se v dospělosti živí převážně jinými rybami. Velká populace bolena je také jeden z důvodů, proč se tato unikátní lokalita dostala na seznam chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. V brzkém jaře se pohlavně zralí boleni z celé nádrže shromažďují v jejím přítoku pod prvním jezem ke společnému tření.

Vědci zde tah bolenů sledují už od osmdesátých let minulého století. Skutečnou revoluci ve výzkumu přinesla až v posledních letech pasivní telemetrie. To je metoda, kdy se rybám do těla zavedou čipy a do nádrže se rozmístí antény, které skenují tyto čipy a podávají tak informace, kde se jednotlivé ryby nacházejí. „V Želivce máme označených deset tisíc bolenů, z toho dva tisíce jsou pohlavně zralé,“ vyčíslil Jan Kubečka, ředitel Hydrobiologického ústavu BC AV ČR. Jedná se tak o největší sledovací program přirozené reprodukce ryb v republice a patří i mezi nejrozsáhlejší v celosvětovém měřítku.

Díky rozsáhlému monitoringu zjistili vědci mnoho nových informací o životě a rozmnožování této dravé ryby. Například jak dlouho trvá tření. „Samice je na trdlišti v průměru tři dny, samec deset. A čím starší samec je, tím je v rozmnožování úspěšnější, protože vydrží v proudu na trdlišti déle, vybere si výhodnější stanoviště a zvládne připlouvat častěji, a tak nikdy nemine vrchol tření,“ říká jeden z hlavních autorů monitorovacího programu Marek Šmejkal z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR. Celkově tření trvá zhruba měsíc.

Když se potrava změní v lovce

Zásadním objevem byla i skutečnost, že tření vrcholí v noci, a podařil se zjistit i pádný důvod proč. Na vině je ryba ouklej – po většinu roku oblíbená potrava bolenů, při jejich tření ovšem hrozba. „Ve dne se oukleje živí vytřenými jikrami svého hlavního predátora, zatímco v noci z trdliště mizí, a tak se mohou boleni nerušeně třít,“ vysvětluje Marek Šmejkal.

V největší české vodárenské nádrži stále plují stovky značených bolenů a rozsáhlý sledovací program slibuje další objevy z nejdůležitější životní fáze tohoto zajímavého druhu. Předmětem příštích výzkumů bude například, jak do hry o úspěšnost nových pokolení vstupují další druhy ryb a predátoři, nebo jak je ovlivňují podmínky ve vodním prostředí.

 

Kontakt:

Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka, Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
778 468 552

TZ ke stažení zde.

Bolen s individuálním kódem 900_2300001333248

Bolen s individuálním kódem 900_2300001333248

Foto: Daniel Bartoň
Největší označený bolen na Želivce měří 86 cm a váží 6,5 kg. Drží jej doktorský student Daniel Bartoň.

Největší označený bolen na Želivce měří 86 cm a váží 6,5 kg. Drží jej doktorský student Daniel Bartoň.

Foto: Marek Šmejkal
Trdliště bolenů na hlavním přítoku vodní nádrže Švihov s rozmístěnými RFID branami pro sledování označených ryb.

Trdliště bolenů na hlavním přítoku vodní nádrže Švihov s rozmístěnými RFID branami pro sledování označených ryb.

Foto: Luboš Kočvara
Tření bolena dravého

Tření bolena dravého

Foto: Marek Šmejkal

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce