
Svatý Mikuláš se uměl teleportovat i rozčílit – méně známé mýty
02. 12. 2022
Postavu Mikuláše známe jako vousatého muže, doprovází ho anděl a čert a rozdává dárky. Původně to prý měly být pytle zlaťáků schované za oknem dívek, aby je otec neprodal do nevěstince. Historek a legend o Mikulášovi je ale mnohem více. Podle některých kromě umění uzdravování ovládal teleportaci a navíc byl „zázračný“ už od dětství, říká Vladislav Knoll ze Slovanského ústavu AV ČR.
Svatý Mikuláš žil na přelomu 3. a 4. století v dnešním jižním Turecku a byl v podstatě Řek.
„Ve východní tradici se o něm tradovalo nejspíš víc příběhů než v západní. Najdeme je proto také v církevněslovanských textech z dnešní Ukrajiny a Ruska, které vycházejí z řecké tradice,“ vysvětluje Vladislav Knoll ze Slovanského ústavu AV ČR.
Čert není pomocník
Na rozdíl od českých tradic čert nebýval Mikulášovým pomocníkem, ale protivníkem. Anděl mu naopak různě pomáhal, například se přimluvil, aby se Mikuláš stal biskupem.
„Také jsem zaznamenal příběh podobající se Třem zlatým vlasům děda Vševěda, kdy Mikuláš vyřeší problém s vyschlým pramenem podobně jako v pohádce. Místo žáby zde škodí právě čert,“ říká Vladislav Knoll.
Teleportace i facka
Podle dalších legend měl Mikuláš i nadpřirozené schopnosti, kromě uzdravování a tišení bouří se uměl rychle přesouvat na vzdálená místa. Dokázal prý přenést zajatce domů, v jednom kyjevském příběhu i dítě ze dna řeky.
Mikuláš také všem pomáhal, nebyl pro něj problém řešit ani malé výnosy z polí. V kontrastu se svým lidumilstvím se ale uměl i pořádně rozčílit. V jedné verzi „mikulášských“ příběhů v disputaci s „kacířem“ Áreiem argumentoval prostě tím, že mu dal facku. Přítomné kolegy tak šokoval, že ho za to chtěli odvolat z funkce.
„Jindy se přenesl přímo na císařský dvůr a vyhrožoval, že vyvolá povstání, pokud císař nepustí nespravedlivě odsouzené,“ dodává Vladislav Knoll.
Zázračné dítě
Podle některých rukopisů byl Mikuláš jiný od narození. Chodit uměl už po dvou hodinách a ve středu a v pátek se nenechával kojit, protože se postil.
„Pak jsou tu i příběhy, které se odehrávají kolem Kyjeva a tam jsou nejspíš i vymyšlené,“ doplňuje Vladislav Knoll. „Jeden mluví o kumánském (tatarském) zajatci, který za udělení svobody slíbil bohaté výkupné. Pak to po třikrát nesplnil, ale Mikuláš ho tak dlouho trápil, tedy: důrazně mu to připomínal, až ho přesvědčil, že má slib splnit.“
Kontakt:
Vladislav Knoll
Slovanský ústav AV ČR
knoll@slu.cas.cz
Přečtěte si také
- Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
- Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
- Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě
- Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
- První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
- Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
- Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.