Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik?
14. 01. 2022
Průměrné platy ve veřejném sektoru v relaci k průměrným mzdám v české ekonomice mezi roky 2003 a 2020 výrazně poklesly. K velkému propadu došlo během světové krize 2009-2012 a poté k menšímu v letech 2019-2020. Vyplývá to ze studie s názvem Státní zaměstnanci a úředníci: kde pracují a za kolik? think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR.
Studie odpovídá na řadu důležitých otázek o počtech, platech a trendech počtu státních zaměstnanců a státních úředníků. „Pokud je nám známo, tak v České republice se pravidelná a veřejně dostupná analýza, která by podobný přehled jako ten náš poskytovala, dosud nedělá. Přitom jde o informace důležité pro efektivní řízení veřejného sektoru a veřejnou informovanost daňových poplatníků,“ vysvětluje spoluautor studie Petr Janský.
Analýza mimo jiné ukazuje, že průměr platů na jednotlivých ministerstvech se liší od nejnižších 40 tisíc Kč hrubého měsíčně na Ministerstvu pro životní prostředí, až po nejvyšší 56 tisíc Kč hrubého měsíčně na Ministerstvu obrany.
Na všech ministerstvech je však průměrný plat vyšší, než na některých úřadech ústřední státní správy jako je Český statistický úřad, kde průměrná hrubá mzda dosahuje 39 tisíc Kč, nebo neústřední státní správy jako je Český úřad
zeměměřičský a katastrální, kde je průměrná hrubá mzda 34 tisíc Kč.
Studie také srovnává vývoj průměrných platů ve státní správě s vývojem mezd v české ekonomice. Ten byl v letech 2003-2020 poměrně dynamický a nerovnoměrný. Zpětně se ukazuje se, že relativní platy ve veřejném sektoru mezi
roky 2003 a 2020 výrazně poklesly. „K výraznému poklesu došlo jak v letech světové krize 2009-2012, tak později v letech 2019 a 2020. Byť tedy reálné průměrné hrubé měsíční platy státních úředníků od roku 2003 narostly, vůči
mzdám v ekonomice výrazně poklesly,“ vysvětluje spoluautor studie Daniel Bartušek.
Ze studie také vyplývá, že jen malou část zaměstnanců placených ze státního rozpočtu představují „státní úředníci.“ Těch bylo v roce 2020 zhruba 78 tisíc, což představuje pouze 8 % zaměstnanců veřejného sektoru. S ohledem na to, jak velká je často věnována pozornost tématu počtu státních úředníků ve veřejných debatách, jsou jejich počty i podíly poměrně nízké.
Studie vznikla díky podpoře Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky. Celá studie k dispozici zde.
Interaktivní grafy zde.
Kontakt:
Blanka Javorová
IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR
blanka.javorova@cerge-ei.cz
+ 420 602 698 440
Petra Vintrová
CERGE-EI
petra.vintrova@cerge-ei.cz
+420 771 121 574
Přečtěte si také
- Akademie věd udělila medaile
- Arktické rostliny reagují na změnu klimatu nepředvídatelně
- Z čeho má Česko platit vyšší obranné výdaje: ekonomický pohled
- Největší sbírka myších kmenů otevírá možnosti pro evoluční výzkum i biomedicínu
- Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci
- Centrum elektronové mikroskopie rozšiřuje možnosti vědeckých týmů i průmyslu
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.