Zahlavi

Státní vyznamenání získaly na Hradě i osobnosti spjaté s Akademií věd ČR

31. 10. 2023

Prezident Petr Pavel udělil při příležitosti státního svátku 28. října 2023 státní vyznamenání České republiky i několika osobnostem vědy a kultury. Tři z nich jsou přímo spojeny s Akademií věd ČR – mikrobioložka Helena Tlaskalová-Hogenová, astrofyzik Jiří Grygar a chemička Hana Dvořáková.

Všichni jmenovaní vědci dostali Medaili Za zásluhy 1. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy.

Helena Tlaskalová-Hogenová působí v Mikrobiologickém ústavu AV ČR a dlouhodobě se zabývá slizniční a vývojovou imunologií. Úspěchů se svým týmem dosáhla ve výzkumu střevní imunity. Důležité jsou zejména její výsledky týkající se vlivu mikrobioty a potravinových antigenů na vývoj imunity a poznatky o imunopatologii střeva ve vztahu k celiakii, Crohnově chorobě nebo ulcerózní kolitidě.  

Helena Tlaskalová-Hogenová
Helena Tlaskalová-Hogenová působí v Mikrobiologickém ústavu AV ČR.

Jiří Grygar působí ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Jeho vědeckým oborem je astrofyzika, dlouhodobě aktivně popularizuje astronomii, věnuje se také vztahu vědy a víry. Je členem Učené společnosti ČR, v letech 2004–2008 jí předsedal. Je také členem Českého klubu skeptiků Sisyfos.

Jiří Grygar
Jiří Grygar působí ve Fyzikálním ústavu AV ČR.

Hana Dvořáková v minulosti pracovala v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a v týmu Antonína Holého se podílela na vývoji antivirotik. Prostředky získané z podílu na licenčních poplatcích za antivirová léčiva vložila do Nadace Experientia, která podporuje nadané vědkyně a vědce. Hana Dvořáková v současné době přednáší na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Hana Dvořáková
Hana Dvořáková spolupracovala s Antonínem Holým v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Seznam všech oceněných zveřejnily webové stránky prezidenta republiky.  

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Fotoarchiv KPR, foto Tomáš Fongus
Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce