Zahlavi

Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním

16. 06. 2025

Ve dnech 19.–22. června 2025 se v prostorách pražského planetária uskuteční výjimečné setkání věnované solarografii, unikátní technice, která propojuje umění, vědu a vzdělávání. Solarografický meeting 2025 naváže na úspěšné ročníky z let 2021 a 2023 a nabídne tři dny přednášek, workshopů, výstav a filmových projekcí.

Solarografie kombinuje umění, fotografii a vědu a vytváří jedinečné snímky denního pohybu Slunce po obloze. Cílem setkání je prodiskutovat všechny aspekty solarografie: od jejích kořenů v konceptuálním umění a astronomii, přes fotografické chemické procesy, různé techniky a typy fotoaparátů, až po právní aspekty a využití solarografie ve vzdělávání a osvětové činnosti. Budeme se také zabývat obecnějšími aspekty prolínání vědy a umění a vzdělávací setkání poskytne učitelům příležitost setkat se s profesionálními vědci a umělci.

Solarografie je fotografická metoda, která pomocí dlouhé expozice trvající týdny, měsíce i roky zaznamenává dráhu Slunce na obloze. Obvykle se využívá jednoduchých dírkových komor, tedy krabiček s miniaturní dírkou místo objektivu, a černobílého fotografického papíru, který ukáže jedinečné obrazy slunečních drah a proměn krajiny v čase.

Ačkoliv má tato metoda své kořeny v počátcích fotografie a vědeckého záznamu světla, moderní solarografie se začala formovat až koncem 90. let minulého století díky kombinaci konceptuálního umění a zájmu o astronomii. Od té doby se rozšířila po celém světě. Vznikly mezinárodní projekty i školní výukové programy. Solarografie totiž není jen technikou, ale i cestou, jak vnímat čas, krajinu a vesmír novým způsobem.

Na letošní ročník Solarografického setkání je aktuálně registrováno zhruba 60 účastníků z 12 různých zemí. Přibližně 50 z nich se zúčastní osobně, dalších 8 se připojí online. Program je nabitý od rána do večera: kromě odborných přednášek se mohou návštěvníci těšit na výstavy solarografických snímků a mezinárodní hosty z oblasti astronomie, vizuálního umění i vzdělávání.

Významnou součástí programu bude i pedagogický blok zaměřený na využití solarografie ve výuce. Učitelé zde budou mít možnost seznámit se s praktickými postupy, experimenty i metodickými materiály. V rámci workshopů si budou moci postavit vlastní dírkovou komoru a vyzkoušet si, jak propojit výuku přírodních věd s výtvarnou výchovou nebo environmentálním myšlením.

Jedním z vrcholů programu bude projekce dokumentárního filmu Inner Telescope, a Space Artwork by Eduardo Kac, který představuje unikátní umělecké dílo vytvořené přímo na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Film Virgile Novariny, produkovaný francouzským Observatoire de l'Espace du CNES, zachycuje proces vzniku vesmírné básně – teleskopu sestaveného z papíru astronautem Thomasem Pesquetem na základě pokynů umělce Eduarda Kace. Film i následná diskuse s režisérem přinesou hlubší pohled na to, jak může být kosmos inspirací pro umění i reflexi lidské existence.


Pořadatelé a partneři

Solarografický meeting 2025 pořádá Astronomický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s Planetáriem Praha, Českou astronomickou společností a časopisem Astropis. Organizátoři kladou důraz na otevřenost, sdílení zkušeností a mezioborovou spolupráci. Celá akce se odehrává bez registračního poplatku, účastníci si hradí pouze cestu, ubytování a stravu. Akce je pouze pro přihlášené účastníky a je svým zaměřením určená široké veřejnosti, vědcům a umělcům, pedagogům a laikům se zájmem o neobvyklé způsoby zaznamenávání času a světla. Program je na stránce uvedené ve zdrojích.

Kontakty

Mgr. Maciej Zapiór, Ph.D., Sluneční oddělení Astronomického ústavu AV ČR, hlavní organizátor
maciej.zapior@asu.cas.cz

Pavel Suchan – tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
pavel.suchan@asu.cas.cz

Mgr. Simona Beerová - tisková tajemnice České astronomické společnosti
simona.beerova@vsb.cz

TZ ke stažení zde.

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce