
Riziko horkých vln se zvyšuje; nový monitorovací a předpovědní web
04. 06. 2025
Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.
Informace lze nalézt na webu vlny-veder.czechglobe.cz, na který bude možné dostat se také proklikem z hlavní stránky projektu Intersucho. Aktualizované jsou denně a ukazují zátěž na lidský organismus v uplynulých dnech a očekávaný výhled pro dalších devět dnů. Totéž lze sledovat i pro celou střední Evropu na webu projektu Clim4Cast v záložce Vlny veder.
„Klimatická změna stále probíhá a prohlubuje se a rizika spojená s horkými vlnami rostou. Léto se otepluje ze všech sezon nejrychleji a proti situaci před 60 lety máme v Česku třikrát více horkých dnů s teplotami nad 30 stupňů a také několikanásobně více tropických nocí, v centru Prahy patnáctkrát více. To má dopady jak na zdraví lidí, tak na krajinu,“ vysvětlil klimatolog Pavel Zahradníček. Tropické noci jsou takové, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů Celsia a jsou problémem v tzv. tepelných ostrovech, které jsou typické právě pro centra velkých měst.
Vlny veder úzce souvisí i se suchem, vzájemně se ovlivňují a mají negativní dopad na vodní režim v krajině, stav vegetace i zemědělskou produkci. „Naše analýzy ukazují, že bude pokračovat již pozorovaný trend a oba jevy se budou vyskytovat častěji a bohužel i souběžně. Naším cílem je poskytovat aktuální obraz o těchto extrémech a přispívat ke společenské diskusi a připravenosti na ně. Jen to umožní společnosti, zemědělcům či zdravotníkům připravit se s předstihem na možné problémy spjaté s oběma jevy,“ řekl koordinátor projektu Intersucho Miroslav Trnka.
Kontakt:
prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
trnka.m@czechglobe.cz
Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D.
zahradnicek.p@czechglobe.cz
Přečtěte si také
- Studie odhaluje citlivost starověkého germánského hospodářství na výkyvy klimatu
- Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
- Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?
- Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
- Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia
- Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu
- Čeští vědci odkrývají záhadné ztráty nástrojů protivirové imunity u ptáků
- Výstava na zámku Vsetín přibližuje sesuvy nejen na Valašsku
- Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
- Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.