Proměny Evropy po ústupu průmyslu: konference představí věhlasné odborníky
11. 05. 2026
Jak se proměňují města a regiony poté, co průmysl ustoupí nebo se zásadně promění? Jaké důsledky přináší deindustrializace a postsocialistická transformace pro ekonomiku, společnost i každodenní život? A jak tyto procesy formovaly Evropu v minulosti i dnes? Těmto otázkám se bude věnovat mezinárodní konference After Industry: Cities and Regions in Transformation, která se uskuteční 14.–15. května 2026 v Praze.
Konference otevírá jedno z klíčových témat současnosti: jak se mění města a regiony v době, kdy průmysl ustupuje, transformuje se nebo nabývá nových podob – a jak tyto procesy v minulosti formovaly a nadále formují evropské společnosti. Setkání nabídne interdisciplinární pohled na proměny měst a regionů ve střední a východní Evropě i v širším globálním kontextu – od historických souvislostí přes sociální dopady až po současné strategie adaptace a rozvoje. Ukáže, jak ztráta průmyslu ovlivňuje každodenní život, identitu komunit, vztah lidí k místu, ale i politické postoje. Zdůrazní především dlouhodobé perspektivy těchto procesů a jejich proměnlivé podoby v čase.
„V Praze se sejdou odborníci z celé střední a východní Evropy a podařilo se nám do programu získat i výrazné mezinárodní osobnosti z této oblasti výzkumu,“ uvádí jeden z organizátorů konference Ondřej Ševeček z Filosofického ústavu Akademie věd ČR.
Mezi hlavní řečníky patří Steven High (Concordia University, Montréal), přední světový odborník na výzkum deindustrializace, dále Kerstin Brückweh (Leibniz-Institut für Raumbezogene Sozialforschung, IRS) a Rebecca Madgin (University of Glasgow). Ve svých vystoupeních nabídnou pohled na proměny industriálních a postindustriálních společností v různých kontextech, založený na dlouhodobém výzkumu.
Veřejná debata o hledání nových cest
Součástí programu bude také veřejně přístupná panelová debata After Industry: Rethinking Local Economies, Memory, and Industrial Identity, která se uskuteční 14. května 2026 od 19:00 v Kampusu Hybernská (Cirkulární hub, Praha 1). Otevře otázky úpadku i obnovy průmyslových měst, proměn lokálních ekonomik, identity, ale i sociálních nerovností a hledání nových cest rozvoje v různých částech světa. Mezinárodní perspektivu propojí s hlubší znalostí středoevropského a východoevropského kontextu. Debatu povede ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Adéla Gjuričová.
Z vybraných příspěvků vznikne kolektivní odborná publikace v angličtině pro mezinárodní publikum, která nabídne hlubší porozumění dynamice deindustrializace v historické i současné perspektivě.
Konference se koná díky podpoře Operačního programu Jan Amos Komenský v rámci výzkumného projektu Urbanita: nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě (CZ.02.01.01/00/23_025/0008735) a ve spolupráci Filosofického ústavu AV ČR, Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci. Ze zahraničních partnerů se na organizaci podílí také Leibniz-Institut für Raumbezogene Sozialforschung (IRS). Doprovodný program se uskuteční s podporou programu Strategie AV21 „Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností“ Akademie věd ČR.
- Program: https://www.usd.cas.cz/wp-content/uploads/Programme_After-Industry_Prague.pdf
- Pozvánka na veřejnou debatu: Plakat-After7.indd
Kontakt:
doc. PhDr. Martin Jemelka, Ph.D.
Akademie věd ČR, Filosofický ústav
jemelka@flu.cas.cz
Mgr. Vítězslav Sommer, Ph.D.
Akademie věd ČR, Ústav pro soudobé dějiny
sommer@usd.cas.cz
Jana Říhová, PR
Akademie věd ČR, Filosofický ústav
+420 725 761 147
rihova@flu.cas.cz
Přečtěte si také
- Veletrh vědy otevírá program: stovky expozic a věda na vlastní kůži
- Odhaluje se, jak se krvetvorné kmenové buňky vyrovnávají s chronickým zánětem
- Za 30 let o dva stupně: české přehrady se oteplují
- Při ražbě pražského metra byl objeven nový druh prvohorního členovce
- Výlet do středověku: Zaniklé vesnice Drahanské vrchoviny znovu ožívají
- NextGen Synergy: mezinárodní konference ke strojovému učení a teorii řízení
- V Polsku se díky českým výpočtům našel železný meteorit o hmotnosti 2,9 kg
- Konference o datech, AI, automatizaci a robotizaci D.A.R. Continuum
- Světově unikátní záznam padající hvězdy díky české technologii
- Česká astronomie míří k největšímu dalekohledu světa
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.