
Konference o datech, AI, automatizaci a robotizaci D.A.R. Continuum
24. 04. 2026
Dne 29. dubna 2026 se v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze uskuteční mezinárodní konference D.A.R. Continuum zaměřená na propojení dat, umělé inteligence, automatizace a robotizace. Celodenní setkání nabídne přednášky, panelové diskuse i networking a otevře interdisciplinární dialog mezi výzkumníky, pracovníky výzkumu a vývoje, tvůrci politik, poskytovateli financování i širší veřejností. Akce proběhne v angličtině a soustředí se na aktuální proměny vědy a technologií v době rostoucí role dat, AI a autonomních systémů.
Diskuse se zaměří na vztahy mezi otevřenými a FAIR daty, rozvojem umělé inteligence a vznikem autonomních a robotických systémů, které stále více vstupují do lidského sociálního prostředí. Pozornost bude věnována také tomu, jak tyto technologie proměňují samotnou tvorbu poznání, správu dat a odpovědnost ve vědě. „Nacházíme se v bodě, kdy se datové infrastruktury postupně transformují v algoritmickou inteligenci a dále materializují v autonomních systémech. Je zásadní porozumět této kontinuitě a jejím dopadům na vědu i společnost,“ uvádí vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Vladimír Mařík.
Mezi hlavními řečníky se představí například Patrick Lambrix (Linköping University) a Maciej Haranczyk (IMDEA Madrid), jejichž příspěvky pokryjí témata od sémantického webu přes průmyslové využití FAIR dat až po samořídicí systémy.
„Konference D.A.R. Continuum vytváří unikátní prostor pro setkání komunit, které se dosud potkávaly odděleně – výzkumníků, datových specialistů, expertů na ML a AI i vývojářů autonomních systémů. Právě jejich propojení je klíčem k dalšímu rozvoji moderní vědy úzce napojené na průmyslové technologie,“ doplňuje Marek Cebecauer z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který povede jednu z odpoledních panelových diskusí.
Součástí programu budou také tematické bloky věnované odpovědnosti ve výzkumu a produkci dat v době umělé inteligence, stejně jako networkingová část podporující navazování nových spoluprací napříč obory. Na místě bude rovněž instalována ukázka výstavy Jaroslava Anděla AI & PŘEDCHŮDCI – mezi fakty a hodnotami, která doplní odborný program o uměleckou reflexi technologických změn.
Průběžně aktualizované informace ke konferenci najdete zde.
Akademie věd ČR, Projekt OP JAK AMULET, CIIRC ČVUT, s podporou projektů RICAIP, ROBOPROX a ELLIOT. Pod záštitou přesedy a Vědecké rady Akademie věd ČR. Ve spolupráci s AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost a Průlomové technologie budoucnosti – Senzorika, digitalizace, umělá inteligence a kvantové technologie – programy Strategie AV21, ACADEMIX, TAH – Centrem pro inovace v technologiích, umění a humanitních vědách a Oddělením Open Science – Knihovnou AV ČR.
Přečtěte si také
- Světově unikátní záznam padající hvězdy díky české technologii
- Česká astronomie míří k největšímu dalekohledu světa
- Čeští a tchajwanští vědci představí spolupráci ve výzkumu sesuvů
- O víkendu foťte přírodu kolem sebe a zapojte se do City Nature Challenge 2026
- Neblahé dědictví zrušení superhrubé mzdy
- Akademický sněm schválil programové priority Akademické rady do roku 2029
- Na poli v Olomouci se bude testovat geneticky upravený ječmen
- Stará data, nové analýzy: vědci vyřešili 45 let starou záhadu blesků na Saturnu
- Neplodnost kříženců myší má více genetických příčin
- Vědci našli dosud nepopsané houby žijící v symbióze s unikátním druhem brouka
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.