PODCAST: Záludné infekce od morčat. Adéla Wennrich zkoumá přenos plísní na lidi
23. 10. 2025
Domácí mazlíčci jako morčata nebo ježci jistě potěší, ale můžou být také zdrojem kožních infekcí. Jaká rizika představují pro děti, které si s nimi nejvíc hrají? Mykoložka Adéla Wennrich z Mikrobiologického ústavu AV ČR objasňuje přenos plísní neboli dermatofytů ze zvířat na lidi. Popisuje, jak se plísně evolučně vyvinuly, a přibližuje metody, které využívá v laboratoři k jejich analýze. Laureátka Prémie Otto Wichterleho pro mladé vědce a vědkyně představuje potenciální využití tzv. elektronického nosu pro lepší diagnostiku kožních infekcí způsobených právě plísněmi.
V epizodě se také dozvíte, co ji na mykologii baví, proč zkoumá plísně také u volně žijících zvířat, i to, jak to u nich v laboratoři „voní“.
„Nejvíce případů přenosu patogenu z morčat zaznamenáváme po Vánocích, kdy děti dostanou zvířátko jako dárek. Morčata bývají ve stresu a patogen se na nich může množit, tím pádem se pak i jednodušeji přenáší na děti,“ vysvětluje v podcastu Adéla Wennrich.
Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Podcast Akademie věd opět bodoval. Získal ocenění Fénix Awards
- PODCAST: Věčné chemikálie ve vodách ohrožují zdraví, říká Ivana Vejříková
- PODCAST: Jak voněl starověk? Ptáme se historika vědy Seana Coughlina
- PODCAST: S Ondřejem Zelenkou o rozkrývání signálů z hluboké minulosti vesmíru
- PODCAST: Šikanu u nás zažívá každé desáté dítě. Co s tím? Ptáme se Lenky Kollerové
- PODCAST LIVE: Zvedá se vítr. Jak bouří příroda a jak my?
- PODCAST: Divoký Západ i romantika. Výlet do Sudet s etnologem Jiřím Woitschem
- PODCAST: ChatGPT jako nejlepší přítel? Marek Urban zkoumá vliv AI na myšlení
- PODCAST LIVE: Nejistota jako klíčová součást vědy?
- PODCAST: O vztahu meziválečného umění a politiky s Kateřinou Pioreckou
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.