Zahlavi

PODCAST: ChatGPT jako nejlepší přítel? Marek Urban zkoumá vliv AI na myšlení i vzdělávání

23. 05. 2025

Využíváte ChatGPT nebo jinou generativní umělou inteligenci? A napadlo vás, jak proměňuje naše myšlení a vzdělávání? Stanou se charaktery AI našimi učiteli, kouči, nebo dokonce nejlepšími přáteli? Poslechněte si rozhovor o technologii, která zásadně ovlivní naši budoucnost. Hostem epizody je Marek Urban z Psychologického ústavu AV ČR, který vede CREAITE lab. Se svým týmem zkoumá možnosti generativních nástrojů umělé inteligence pro zlepšení tvůrčího řešení problémů a zajímá ho taky průnik mezi AI a lidskou kreativitou. 

V rozhovoru se také dozvíte, co se stalo, když začal ChatGPT své uživatele přehnaně chválit, co může vést k monokultuře vědění a zda je kreativnější umělá inteligence, nebo lidé. Marek Urban aplikuje ve své práci různé koncepty z pedagogické psychologie na výzkum jazykových modelů. Zajímá ho taky vztah metakognice, tedy myšlení o vlastním myšlení, a kreativity.

Články o výzkumu Marka Urbana najdete na platformě Kudos. 

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Vojtěch Zavadil // Nahráno ve studiu Mr. Wombat // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: archiv Marka Urbana

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce