Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou
26. 04. 2024
Objevy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR mají nyní vyšší šanci, že se dostanou do praxe. Pacienti s dosud neléčitelnými nemocemi zase větší naději, že se dočkají účinné terapie. Fungovat totiž začíná unikátní translační centrum, které propojuje vědu a její komerční využití. V centru Pharmtheon na pražské Harfě našly zázemí špičkové laboratoře, kde preklinický výzkum přiblíží nadějné molekuly vývoji důležitých léků.
„Pokud mají objevy moderní vědy sloužit společnosti i praktickými výsledky, centra, jako je Pharmtheon, nutně potřebujeme. V Praze, kde máme na výběr z excelentních výsledků na pomezí chemie a biologie, taková instituce dosud chyběla. Jsem proto rád, že se podařilo naši myšlenku dovést až do finále,“ komentuje ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka. Dodává, že otevřením centra navazuje pracoviště na předchozí úspěchy ústavu v medicinálních aplikacích.
Transfer technologií dlouhodobě podporuje i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. V Česku se podle ní ovšem příliš nedaří přenášet vynikající vědecké výsledky do praxe. „V mnoha oborech máme špičkový výzkum, schopné experty i zázemí srovnatelné s nejlepšími světovými pracovišti. Přesto u nás vzniká v porovnání s vyspělými státy jen málo firem založených na vědeckém poznání,“ říká. Věří, že centrum Pharmtheon pomůže situaci zlepšit.
Slavnostní otevření centra
Propoj a panuj
Centrum se nyní chystá vyvíjet látky, jež sníží frekvenci mutací v rakovinných buňkách. Jde o částečně opomíjenou, ale aktuální oblast. Mutace totiž stojí za vznikem rezistence na některá léčiva, která se používají v chemoterapii onkologických pacientů.
„Vývoj nových léků je zvlášť náročný v prostředí akademických institucí, kde je prioritou základní výzkum. To nemusí jít dohromady s podporou převádění vynálezů do praxe. Vytvoření vhodného prostředí, které spojuje expertní znalosti, finanční zdroje a technické vybavení, proto považuji za klíčové. To je hlavní důvod, proč Pharmtheon vznikl,“ vysvětluje iniciátor založení centra Martin Fusek.
Pro vývoj nových léků musíme pochopit mechanismus, jak onemocnění vzniká, a následně se ho pokusit ovlivnit léky. Pokud se podaří nalézt látky, které mohou na některý z patologických procesů příznivě zapůsobit na buněčné úrovni, je nutné je v preklinickém výzkumu optimalizovat co do účinnosti, vedlejších účinků, doby působení a dalších vlastností. Procesu se říká translační výzkum. Pharmtheon nabídne translačnímu výzkumu profesionální zázemí pro efektivnější spolupráci všech zapojených složek, takže umožní i vznik lepších výsledků. Centrum je součástí rodiny IOCB Tech, dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy
Foto: Shutterstock; Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Přečtěte si také
- Elektronika budoucnosti i nanosvět molekul: Centra Dioscuri zahajují provoz
- Výprava do Mikulčic za poznáním historie a kultury velkomoravských Slovanů
- Jan Květ získal Cenu Antonína Friče za rozvoj časopisu Živa
- Dlouholetá a kvalitní práce zaslouží uznání. Předsedkyně udělila děkovné listy
- Zemřel světoznámý chemik Josef Michl, patřil mezi nejcitovanější české vědce
- Jak rozšířit rodinu získaných ERC grantů? Radit mohou jen nejlepší
- Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.