Zahlavi

Nezaměstnanost překročila hranici 5%, ukázala analytická studie IDEA při CERGE-EI

11. 02. 2026

Registrovaná nezaměstnanost v lednu 2026 podstatně rostla. Vyšší míru nezaměstnanosti nadále vykazují nejmladší a nejstarší věkové skupiny, Vysokým tempem se zvyšuje i dlouhodobá nezaměstnanost. Autory studie think tanku IDEA jsou Jakub Grossmann a Daniel Münich.

Celá analýza včetně grafů ke stažení zde.

SHRNUTÍ:

  • Registrovaná nezaměstnanost v lednu ’26 podstatně rostla. Za nárůst mohou jak sezonní efekty, tak i změny podpory v nezaměstnanosti platné od 1. 1. 2026. Rozdíl mezi počtem příchozích a odchozích na úřadech práce byl výrazně vyšší než v lednech posledních let (Graf 2). Přesto patří nezaměstnanost v ČR stále k nejnižším v EU27.
  • Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci ledna ’26 (5,1 %) se oproti před-covidovému lednu ’19 zvýšil o 1,9 procentního bodu (p. b.): u mužů o 1,6 p. b., více u žen o 2,1 p. b. Rozdíl v nezaměstnanosti mezi muži ženami se díky sezónním efektům v posledních měsících snížil.
  • Dlouhodobá nezaměstnanost je z pohledu sociálního a veřejných politik mnohem důležitější fenomén než nezaměstnanost celková nebo krátkodobá. Dlouhodobá nezaměstnanost od ledna ’25 roste vysokým tempem a vrací se k úrovním roku 2017.
  • Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s odstupem následováni Úředníky a Pracovníky ve službách a prodeji. Naopak nejlépe si dlouhodobě vedou Řídící pracovníci a Specialisté.
  • Vyšší míru nezaměstnanosti nadále vykazují nejmladší a nejstarší věkové skupiny, ženy navíc ve středním věku typickém pro mateřství. To se promítá i do větších rozdílů v míře nezaměstnanosti mladších mužů a žen. Meziroční tempo nárůstu počtu nezaměstnaných se napříč věkovými skupinami liší, nepatrně vyšší je u žen.
  • Výraznější meziroční tempo nárůstu nezaměstnaných zaznamenali lidé s vyšším odborným a s vysokoškolským vzděláním, zejména ženy.
  • Během prvních 3 měsíců nezaměstnanosti byla pravděpodobnost jejího ukončení výrazně nižší než před nástupem pandemie covid-19. Znatelně poklesla pravděpodobnosti ukončování nezaměstnanosti 4–6 měsíce po jejím začátku.
  • Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Ústecký a Moravskoslezský. Nejvyšší tempo nárůstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenaly kraje Ústecký (+3,3 p. b.), Karlovarský (+3,2 p. b.) a Liberecký (+2.8 p. b.).

Kontakt:
Eva Peňázová
eva.penazova@cerge-ei.cz
+420 602 698 440

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce