Přijímačky: Kdy se vyplatí taktizovat a kdy ne?
29. 01. 2026
Think-tank IDEA při CERGE-EI zveřejňuje osvětové video, které vysvětluje fungování algoritmu, kterým Cermat páruje uchazeče se školami. Jde o tzv. mechanismus odloženého přijetí (angl. deferred acceptance mechanism) zavedený v roce 2024 při digitalizaci přijímacího řízení. Video je určeno především uchazečům, jejich rodičům i pracovníkům škol a představuje také návod na to, kdy se při hlášení na školy vyplatí taktizovat, a kdy ne.
Video rozlišuje dva klíčové kroky. Krok A, výběr škol na přihlášku, vyžaduje promyšlenou a dobře informovanou strategii. V kroku B, řazení škol na přihlášce, se naopak taktizování nevyplácí a řazení by mělo odrážet skutečné preference uchazeče. Algoritmus odloženého přijetí, navržený nositelem Nobelovy ceny, zaručuje, že uchazeči nemají důvod pořadí škol takticky zkreslovat. Upřímné vyjádření skutečných preferencí je pro ně optimální strategií.
„Algoritmus odloženého přijetí je navržen tak, aby se uchazečům vyplatilo uvádět školy v pořadí, v jakém je skutečně preferují. Taktizování v pořadí škol může vést k horšímu výsledku, než kdyby uchazeč své preference uvedl upřímně,“ vysvětluje autor videa Tomáš Protivínský.
Video také uvádí na pravou míru časté nedorozumění spojené s názvem mechanismu. Pointa odloženého přijetí nespočívá v časovém odkladu, ale v samotné podstatě algoritmu, který zaručuje, že řazení škol na přihlášce podle skutečných preferencí uchazeče je tou nejlepší taktikou.
Nové video navazuje na původní studii IDEA, která se párovacími mechanismy v přijímačkách zabývala detailně. Na ní navázal podcast IDEA Talks.
Nové osvětové video je dostupné na webových stránkách a sociálních sítích IDEA (Facebook, X, LinkedIn, Instagram) a na YouTube kanálu CERGE-EI.
Kontakt na autora: Tomáš Protivínský, tomas.protivinsky@cerge-ei.cz
Přečtěte si také
- Nadbytečné chromozomy si řídí vlastní eliminaci
- Lipno mělo v zimě stejnou koncentraci sinic jako rybníky v létě
- Výstava v Akademii věd ukazuje mizející nářečí
- Genomy, kvalita potravin i návrat ryb na Šumavu: Akademické půlhodinky
- V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa
- Čeští vědci zaznamenali na Marsu elektrický výboj připomínající blesky
- Most mezi vědou a byznysem. Akciová společnost AV ČR propojí výzkum s investory
- Chytré domácnosti z pohledu genderu: čas strávený domácími pracemi příliš nesnižují
- Architektonický manuál provede Pražany i návštěvníky po uměleckých památkách
- Akademie věd ČR zahajuje program zaměřený na krizi biodiverzity
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.