Neutrino je lehčí, než se předpokládalo. Češi se podíleli na rekordním měření
11. 04. 2025
Vědcům z mezinárodního experimentu KATRIN se podařilo určit doposud nejnižší horní hranici hmotnosti neutrina – nejpočetnější částice, která je všude kolem nás, ale uniká běžné detekci. Nový výsledek ukazuje, že neutrino váží méně než 0,45 elektronvoltu, což je přibližně milionkrát méně než hmotnost elektronu. Na měření se zásadně podílel také tým z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Výsledky publikoval prestižní časopis Science.
Nová hranice hmotnosti posouvá výsledek KATRIN proti roku 2022 o 35 setin elektronvoltu níže a představuje světový rekord. V roce 2022 byla hranice stanovena na 0,8 elektronvoltu. Za tímto milníkem stojí unikátní experiment v německém Karlsruhe, na němž spolupracuje více než dvacet výzkumných institucí ze sedmi zemí.
„Nový výsledek potvrzuje vedoucí postavení experimentu KATRIN v oblasti přímého měření hmotnosti neutrin. Již jsme dosáhli limitu, který je čtyřikrát menší než u předchozí generace experimentů,“ říká Kathrin Valerius z Technologického institutu (KIT) v Karlsruhe.
KATRIN k určení hmotnosti neutrina využívá sledování beta rozpadu tritia – nestabilního izotopu vodíku. Klíčovým přínosem českých vědců z Ústavu jaderné fyziky AV ČR je vyvinutí plynného zdroje monoenergetických elektronů na bázi radioaktivního rozpadu jednoho z izotopů kryptonu.
„Tento zdroj je zlatým standardem pro energetickou kalibraci spektra beta a jedinou možností stanovení korekce nezbytné k určení hmotnosti neutrina,“ vysvětluje Drahoslav Vénos z Oddělení fyziky těžkých iontů Ústavu jaderné fyziky AV ČR (ÚJF). Ústav jaderné fyziky AV ČR experiment KATRIN v roce 2001 spoluzakládal. Zároveň je jedinou vědeckou institucí v ČR, která se na tomto důležitém experimentu podílí.
„Dlouholeté zkušenosti s přípravou radionuklidů, separačními metodami a automatizací procesů nám umožnily bezpečně připravit unikátní kryptonový zdroj požadovaných vlastností,“ dodává vedoucí Oddělení radiofarmak ÚJF AV ČR Ondřej Lebeda.
Klíč k určení hmotnosti vesmíru
Neutrina patří mezi nejzáhadnější částice ve vesmíru. Jsou všude kolem nás, ale zároveň je extrémně obtížné je odhalit. Ve vesmíru ovlivňují vznik velkorozměrových struktur galaxií, zatímco ve fyzice elementárních částic slouží jejich nepatrná, ale nenulová hmotnost jako indikátor dříve neznámých fyzikálních procesů. Přesné měření hmotnosti neutrina je proto nezbytné pro úplné pochopení základních zákonů přírody – a také k určení hmotnosti celého vesmíru.
Snaha experimentálně zjistit hmotnost neutrina láká fyziky od první poloviny 20. století. O první experimentální měření se pokusili v roce 1948; tehdy byl horní limit stanoven na 5 000 elektronvoltů. Což je hodnota 11 000× vyšší než právě publikovaný výsledek KATRIN.
Odkaz na publikaci:
Science 388 (issue 6743), 180–185 (2025)
https://www.science.org/doi/10.1126/science.adq9592
Kontakt:
Mgr. Drahoslav Vénos, CSc.
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Oddělení fyziky těžkých iontů
venos@ujf.cas.cz
+420 212 241 677
prof. Ing. Ondřej Lebeda, Ph.D.
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Oddělení radiofarmak
lebeda@ujf.cas.cz
+420 266 172 136
Mgr. David Šebek (PR)
Ústav jaderné fyziky AV ČR
sebek@ujf.cas.cz
+420 724 159 433
Přečtěte si také
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
- Fotokatalýza pomůže vyčistit odpadní vody od antibiotik
- Narušení biologických hodin může přispívat k poruchám metabolismu
- Na přelomu týdne hrozí přízemní mrazíky, mohou poškodit některé plodiny
- O víkendu foťte živočichy i rostliny ve městě!
- Cena Paul Nakane Prize pro Pavla Hozáka
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.