
Vědci objevili buněčný „bezpečnostní vypínač“, který chrání DNA před poškozením
31. 10. 2025
Vědecké týmy Lukáše Čermáka a Hany Polášek-Sedláčkové objevily nový mechanismus, kterým buňky dohlížejí na kvalitu kopírování DNA. Když tahle kontrola selže, buňka začne replikovat DNA zbrkle a genom se tudíž stává nestabilním, což může být prvním krokem ke vzniku nádorového onemocnění. Studii zveřejnil prestižní časopis Nature Communications.
Kdykoli se buňka dělí, musí si nejdřív zkopírovat celý svůj genetický kód. Jsou to miliardy „písmen“ DNA a chybovost musí být minimální. Pokud při kopírování vzniknou chyby nebo se DNA láme, buňka se stává geneticky nestabilní – a právě tento je stav dlouhodobě spojovaný se vznikem rakoviny.
Nový výzkum, na kterém spolupracovali týmy z Ústavu molekulární genetiky a Biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, popsal dosud neznámý kontrolní krok při kopírování DNA. Vědci zjistili, že bílkovina DCAF12 hlídá načasování a kvalitu tohoto procesu. Jejím úkolem je v pravý čas odstranit dočasného „montéra“, pomocníka, který pomáhá složit a dopravit díly buněčné „kopírky DNA“ do jádra – pak už ale překáží. Když je přítomný příliš dlouho, buňka začne kopírovat zbrkle a chyb přibývá.
Právě DCAF12 dá pokyn k úklidu. Díky tomu se může správně uzavřít šestidílný prstenec – „motor“, který DNA rozevírá a umožňuje její přesné opsání. „Když tahle kontrola chybí, dočasný ,montér´ se neodstraní, kopírování je pod tlakem a DNA se častěji poškozuje,“ vysvětluje Lukáš Čermák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Jinými slovy: DCAF12 funguje jako pojistka kvality. Hlídá, aby kopírování DNA probíhalo co nejpřesněji. Bez této pojistky se buňka chová rizikově – jede „na výkon“, ale nepřesně. A z takových buněk pak snáz vznikají nádory.
Dostupná klinická data naznačují, že funkce DCAF12 souvisí s přežíváním pacientek s karcinomem vaječníků i pacientů s karcinomem plic. Navazující výzkum se proto zaměří na ověření přímé souvislosti poruchy této kontrolní dráhy s genomovou nestabilitou a rozvojem nádorů.
Výzkum podpořila Grantová agentura České republiky.
Publikace:
Anoop Kumar Yadav et al. CRL4⁽ᴰᶜᴬᶠ¹²⁾ regulation of MCMBP ensures optimal licensing of DNA replication. Nature Communications (2025). DOI: 10.1038/s41467-025-64258-5
Kontakty:
Lukáš Čermák
Ústav molekulární genetiky AV ČR
lukas.cermak@img.cas.cz
Hana Polášek-Sedláčková
Biofyzikální ústav AV ČR
polasek-sedlackova@ibp.cz
Eliška Koňaříková
Ústav molekulární genetiky AV ČR
eliska.konarikova@img.cas.cz
Přečtěte si také
- Alchymie planet na hradě Rychmburk: vesmír jako chemickou laboratoř života
- PRÉMIE OTTO WICHTERLEHO 2026
- Co umožnilo vznik stromů? Nový výzkum ukazuje na schopnost přežít sucho
- Platy učitelů v roce 2025 a výhled: pád na dno?
- Vědci odhalili nový mechanismus růstu bahenních proudů v Ázerbájdžánu
- Candáti se po nočním lovu vracejí domů s překvapivou přesností
- Kongres bohemistiky přivede do Prahy odborníky z celého světa
- Nová technologie inovuje vývoj aptamerů, syntetických alternativ protilátek
- Orchideje, které dobývají svět. Tajemství jejich invazního úspěchu odhaleno
- Kaprálová se před 80 lety stala členkou České akademie věd a umění in memoriam
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.