Zahlavi

PRÉMIE OTTO WICHTERLEHO 2026

24. 06. 2026

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy: to vyzdvihuje prestižní ocenění Prémie Otto Wichterleho, které udělila Akademie věd ČR celkem třiadvaceti vědcům a vědkyním. Ceny pro rok 2026 laureátům předal předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Prémie je určena perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let, přičemž se do této doby nezapočítává rodičovská dovolená.

„Začínající vědecké talenty potřebují v rané fázi své kariéry výraznou podporu a prostor pro další rozvoj,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. „Mnozí držitelé Wichterleho prémie z minulých let dnes patří k uznávaným odborníkům a posouvají hranice svých oborů. Také letošní laureáti mají předpoklady navázat na jejich úspěchy a stát se v budoucnu významnými osobnostmi české i světové vědy,“ dodává Radomír Pánek.

Prémie pro mladé vědecké pracovníky nese ve svém názvu jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd.

Uděluje se od roku 2002 a je spojena s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let. Dosud ji obdrželo více než 560 laureátů a laureátek.

Profily oceněných v tiskové zprávě zde.

 

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce