PRÉMIE OTTO WICHTERLEHO 2026
24. 06. 2026
Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy: to vyzdvihuje prestižní ocenění Prémie Otto Wichterleho, které udělila Akademie věd ČR celkem třiadvaceti vědcům a vědkyním. Ceny pro rok 2026 laureátům předal předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Prémie je určena perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let, přičemž se do této doby nezapočítává rodičovská dovolená.
„Začínající vědecké talenty potřebují v rané fázi své kariéry výraznou podporu a prostor pro další rozvoj,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. „Mnozí držitelé Wichterleho prémie z minulých let dnes patří k uznávaným odborníkům a posouvají hranice svých oborů. Také letošní laureáti mají předpoklady navázat na jejich úspěchy a stát se v budoucnu významnými osobnostmi české i světové vědy,“ dodává Radomír Pánek.
Prémie pro mladé vědecké pracovníky nese ve svém názvu jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd.
Uděluje se od roku 2002 a je spojena s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let. Dosud ji obdrželo více než 560 laureátů a laureátek.
Profily oceněných v tiskové zprávě zde.
Přečtěte si také
- Šlechta sehrála významnou roli v rozmachu fotografie
- Web Vlny veder nově informuje o tepelném stresu v okresních městech
- Tradiční záhumenky pomáhají ptákům přežít v intenzivní zemědělské krajině
- Kořeny rostou jinak, než vědci dosud předpokládali
- Zemětřesení na Kamčatce bylo „slyšet“ až ve výšce 340 kilometrů
- Elektrická pole jako fyzikální přepínač proteinů: vědci shrnují průlomový výzkum
- Invazní druhy ohrožují globální Jih výrazně více, než se dosud předpokládalo
- Prašnost v Evropě roste, potvrzuje studie v časopisu Nature
- Vědci chtějí zastavit vymírání dvou drobných rybek
- Ptačí geny nebyly ztracené. Vědci odhalili skrytou kapitolu evoluce genomu
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.